Pavel Csonka: Podpora seniorů je důležitá, vždyť tvoří čtvrtinu populace

V čele zdravotního výboru Ústeckého kraje stojí Pavel Csonka. V  rozhovoru se dozvíte, jak moc je důležité zdravotnictví podporovat. A jak moc je ve vztahu k seniorům důležitá dostupnost zdravotní péče.

Jste předsedou zdravotního výboru kraje, v jaké kondici je zdravotnictví v Ústeckém kraji?

Pokud jsem dotazován na kondici zdravotnictví v Ústeckém kraji, tak se pokusím stručně odpovědět a to právě z pozice zastupitele a předsedy výboru pro zdravotnictví.  Nejdříve musím provést alespoň nějaké základní rozdělení a to na ambulantní část zdravotnických služeb a na část lůžkové zdravotní péče, která se dá dále dělit, ale také záchrannou zdravotní službu. Toto téma je velice široké a není jednoduché krátce odpovědět.

Ambulantní péče v našem kraji je rozprostřena v celém regionu od Chomutovska po Šluknovsko. Patří sem obor praktického lékařství, pediatrie, ambulantní specialisté jako např. opthalmologie, ortopedie, ORL atd. Je třeba zmínit i stomatology, čili zubaře. Domnívám se, že ambulantní péče je v našem kraji v lepší kondici nežli péče lůžková a tím myslím z hlediska personálního obsazení lékaři a i nelékařským personálem. Do nemocnic se nám lékaři a sestřičky moc nehrnou. Problém vidím stále však v dostupnosti v určitých místech našeho kraje, jako jsou odlehlá místa např. v oblasti Krušných hor či Šluknovska. Je to dáno například i způsobem úhrady praktickým lékařům v podobě kapitačních plateb, tedy dle počtu registrovaných pacientů. Praktičtí lékaři (obvoďáci) si radši zřizují ordinace ve větších městech a obcích, popřípadě přebírají praxe od rodičů. Tam, kde je malá hustota obyvatel na velký prostor, se nám nikdo nehrne.

Tato část lékařů jsou v podstatě OSVČ a kraj má jen malé páky na to jak v hůře dostupných oblastech tuto péči zajistit. Jako vhodné bych viděl možnosti zdravotních pojišťoven, které můžou do těchto oblastí „obvoďáky“, pediatry nalákat na mnohem vyšší kapitační platby. To, co bylo dříve, že lékař po studiích dostal umístěnku na nějakou menší obec v horách, už bohužel nefunguje.  Další negativum je také průměrný věk a to zejména u pediatrů. Stejný problém vidím i u zubařů a to právě v dostupnosti v některých oblastech. Vím, že spousta lidí z našeho regionu jezdí k zubaři do jiných krajů, do Prahy apod.

Jakou roli zde může Ústecký kraj sehrát? 

Z hlediska svých kompetencí jsme vyhlásili stipendijní program „Stabilizace lékařů, zubních lékařů a farmaceutů v Ústeckém kraji, kdy například pro akademický rok 2017/18 jsme alokovali částku 2,75 milionu korun pro studenty medicinských oborů. Pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče budeme upřednostňovat 19 studentů a pro praktické lékařství, zubaře a farmaceuty se jedná o 10 studentů.

V oblasti lůžkové péče musím uvést, že Ústecký kraj je 100% vlastníkem společnosti Krajská zdravotní (KZ), která má ve svém portfoliu 5 nemocnic a to Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Most a Chomutov. Poté máme v regionu další nemocnice zřízené městy jako Žatec, Kadaň a Rumburk. Dále jsou privátní zdravotnická zařízení jako nemocnice s lůžky následné péče např. v Lounech. Pokud se tyto nemocnice udrží ekonomicky a personálně, tak považuji dostupnost celkem za vhodnou.  Problémy však existují a to zejména personální. Není to však problém jenom Ústeckého kraje, ale dá se říci, že je to problém celonárodní. Náš kraj sousedí s Německem, a jazykově vybavení lékaři, ale hlavně zdravotní sestry nám utíkají za lepším výdělkem právě k sousedům.  I z těchto důvodů je problém zaplatit personál zejména v těch menších nemocnicích, jako je např. Lužická nemocnice Rumburk.

No a jakou roli zde může sehrát kraj? Výše jsem zmínil stipendijní program pro lékařské obory. V roce 2017 jsme vyhlásili i stipendijní program pro nelékařské obory, tedy pro zdravotní sestry. Naše společnost KZ má v rámci svého nadačního fondu také stipendijní programy, které se můžou kumulovat s programy Ústeckého kraje. Samozřejmě, že stipendia od KZ jsou pro studenty, kteří se zavážou pracovat pouze v rámci KZ, což je pochopitelné. Pro podporu lůžkové péče vyhlašujeme každoročně i dotační program pro zvýšení komfortu pacientů lůžkové péče, pro který jsme alokovali částku 50 milionů korun. Do tohoto programu se můžou hlásit všichni poskytovatelé lůžkové zdravotní péče celého kraje a to včetně hospiců v Mostě a Litoměřicích.

Kolik peněz ročně dává z rozpočtu kraj na zdravotnictví a na co přesně?

Pokud mám shrnout, kolik peněz kraj dává ze svého rozpočtu do zdravotnictví, tak je to ročně v řádu desítek milionů korun na vyhlášených programech. Jedná se o programy, které jsem již jmenoval, tedy stipendijní, poté na vzdělávací akce, aktivity na podporu zlepšení zdravotního stavu obyvatel našeho kraje. V minulých letech jsme jako kraj navyšovali výrazně základní kapitál společnosti KZ s tím, aby společnost měla i na financování rozvoje, konkurenceschopnosti, přístrojového vybavení a revitalizace objektů našich nemocnic. To už se jedná o miliardy korun.

Kraj podporuje také záchrannou službu. Jaké jsou priority v oblasti záchranky?

Zdravotní záchranná služba (ZZS) Ústeckého kraje. Tuto službu kraj vykonává jako přenesenou působnost státní správy a ZZS  je příspěvkovou organizací kraje. I zde kraj investoval do vybudování a obnovy výjezdových základen včetně vybavení a sanitek.  ZZS má v našem kraji 21 výjezdových stanic. Činnost záchranky je řízena samostatných zákonem o ZZS, kdy kraj je povinen zajistit neodkladnou přednemocniční pomoc v časové dostupnosti dvaceti minut. Domnívám se, že pokrytí našeho kraje je celkem vyhovující. Problémem je personální zajištění, zejména lékaři, proto ZZS má nasmlouvány i externí lékaře. Máme posádky s lékařem i bez lékaře s velmi kvalitními záchranáři. Celá činnost je řízena z operačního centra v Ústí nad Labem, kde máme i leteckou záchrannou službu.

Dlouho se vlekl spor kolem letecké záchranné služby. Na jak dlouho je zajištěná a v jaké kvalitě?

Letecká záchranná služba se potýkala před rokem s výběrovým řízením, které však kompetenčně zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví, nikoliv kraj. Nakonec se situace vyřešila a na 5 let je činnost zajištěna společností DHL, se kterou máme jen ty nejlepší zkušenosti. Osobně jsem viděl na monitoru, jak vzlétal vrtulník z Ústí z heliportu a za 12 minut byl v Žatci. Noční provoz zajišťuje Policie ČR z Prahy.

Bude kraj nějak rozšiřovat svou společnost Krajskou zdravotní do dalších měst?

Pokud jsem dotazován, zdali kraj zvažuje rozšiřovat společnost KZ i do dalších měst, tak uvádím, že například Lužická nemocnice zvažovala prodej svého zařízení společnosti KZ, ale nebylo to dořešeno. Obecně však mohu říci, že kraj má zájem o dostupnou a kvalitní péči v celém regionu, ale je to otázka dalších jednání mezi krajem, respektive KZ a vlastníky nemocnic. Otázka je to složitá, ke které je třeba mít stanoviska právní, ekonomická, atd.

Je zdravotní péče v kraji kvalitní, dostatečná a dostupná?

Na tento dotaz jsem z větší části odpověděl výše. Přesto však se pokusím odpovědět například na dostupnost. Kromě Prahy, kde mají nemocnice téměř „na každé tramvajové zastávce“, se nijak nevymykáme z republikového průměru.  Problém vidím v nedostatku interních lůžek a problémy se vyskytují zejména na Lounsku a to tvrdím i z vlastní zkušenosti. V každém případě chci také říci, že společnost KZ je největším zaměstnavatelem v našem kraji a poskytuje specializovanou i vysoce specializovanou péči erudovanými odborníky a máme se čím chlubit. Podařilo se nám zřídit „ KOC“ – kompletní onkologické centrum, do kterého se zainvestovalo v desítkách milionů korun a vyplatilo se. Patříme s úspěšností léčby onkologických onemocnění na přední místa v republice. Máme skvělou neurologii, neurochirurgii, robotickou chirurgii i kardiologii. Cílem nadále zůstává nadále investovat do našich nemocnic, jejich zařízení, ale také do personálu.

Co považujete v oblasti seniorů v souvislosti se zdravotnictvím za důležité?

Pokud se budeme bavit o seniorech, tak je třeba činit maximální kroky zejména k dostupnosti zdravotní péče a to jak ambulantní, tak i lůžkové.  Tím mám na mysli i interní lůžka, a lůžka následné péče. Přesný počet lůžek v kraji nyní nevím, ale lze to zjistit buď od samotných nemocnic či v ústředních zdravotních informačních systémech. Při přidělování dotací z kraje např. v programu“ zvýšení komfortu pacientů lůžkové péče“, bylo přidělování dotace dle počtu lůžek, takže tyto informace máme i na odboru zdravotnictví.

Jaké významné investice kraj letos vloží do zdravotnictví?

V letošním roce vloží kraj do zdravotnictví obecně asi tolik jako v roce loňském na základě právě dotačních programů, které jsem zmiňoval a bude to v řádech desítek milionů korun.

Stojíte už řadu let v čele poradního orgánu hejtmana, který se zabývá potřebami seniorů a zdravotně postižených občanů.

Poradní orgán hejtmana Ústeckého kraje, vznikl v minulém volebním období a to počátkem roku 2013 na základě předvolebního slibu pana hejtmana Oldřicha Bubeníčka. Smyslem tohoto pracovního orgánu je pravidelné setkávání seniorů a osob se zdravotním postižením, kde se budou řešit připomínky, podněty tou nejkratší cestou, tedy nikoliv byrokraticky a úředně.

Co tento poradní orgán dosud udělal?

Podařilo se vyřešit mnoho námětů a připomínek z hlediska sociálních věcí, zdravotnictví i dopravy, ale stále je co řešit.  Byl schválen krajský plán rovných příležitostí pro osoby zdravotně postižené. Tento orgán je jakýmsi připomínkovým místem k rozhodování o těchto záležitostech na kraji.  Ústecký kraj zřídil i na svých webových stránkách sekci senioři a osoby se zdravotním postižením. K jednání tohoto orgánu jsou vždy přizváni vedoucí odborů k řešené problematice. Velmi aktivně k tomu přistupuje vedoucí odboru sociálních věcí ing. Petra Lafková a tímto jí také děkuji.  Členy tohoto orgánu jsou zástupci Krajské rady seniorů, důchodců, NRZP, Spastic Handicap, i někteří poskytovatelé sociálních služeb.  Tento pracovní orgán funguje i v tomto volebním období, neboť jeho činnost se osvědčila.

A co chystáte v poradním orgánu do budoucna?

Do budoucna se bude tento orgán vyjadřovat i k dopravní obslužnosti kraje nově vzniklé příspěvkové organizaci vlastního dopravního podniku, dále k otázkám sociálních věcí i zdravotnictví. Iniciativa je zejména právě na členech tohoto orgánu.

Jak se vlastně podle vás žije seniorům v našem kraji?

No, k otázce jak se žije seniorům v našem kraji? Opět složitá otázka a mohu hodnotit pouze subjektivně.  Některým dobře, některým se tedy moc dobře nedaří.  Je to otázka zejména výše jejich důchodu, otázka jejich zdraví a s tím související dostupnosti zdravotní péče a zase s tím související kvalita dopravní obslužnosti. Vliv na jejich život má také místo jejich bydlení a lokality. Velmi důležitým hlediskem je vztah rodiny k seniorům, tedy zájem mladých své rodiče či prarodiče pravidelně navštěvovat, komunikovat s nimi a vracet jim jejich péči, kterou oni sami v těžkých dobách dávali svým dětem. Co jsem však schopen posoudit docela objektivně, jsou naše krajská pobytová zařízení a bydlení v nich. Obraz domovů pro seniory se za poslední dvě volební období výrazně zlepšil. Nejen, že došlo k velkým investicím do budov a prostor v těchto domech, ale zejména došlo k humanizaci prostředí, zkvalitnění přístupu personálu ke svým klientům. O tom jsem přesvědčen.

Jaké jsou nejčastější problémy seniorů?

Pokud mají senioři nějaké problémy v našem kraji, tak si myslím, že kromě zdravotních a sociálních to jsou zejména problémy vztahové. Tím mám na mysli, jak jsem uvedl zejména vztah dětí a vnoučat. Často se stává, že babička s dědou je zajímají, jen když berou důchod, ale také se stávají obětmi domácího násilí, což už považuji za hyenismus, který si zaslouží tvrdý trest. Problém je, že senioři se stydí svěřit se známým či lékaři. Je tedy na nás všech, abychom vzájemně nebyli lhostejní, vnímali se, naslouchali a pomohli.

Je na seniory v kraji dostatek peněz? Na co konkrétně putují?

Závěrem je třeba říci, že nejen v republice, ale i v našem kraji tvoří senioři téměř čtvrtinu obyvatelstva. No, a to je sakra široká skupina populace, která bude do budoucna nabírat na síle. Dle mého názoru je na seniory dostatek peněz, ale dotace či jiná finanční podpora seniorů musí být čerpána v souladu s právním řádem a zásadami pro přidělování dotací, neboť se jedná o veřejné peníze. Podporu si představuji v podobě podpory krajské rady seniorů na činnost, podporu na seniorské aktivity, soutěže, sportovní dny, konference a tiskové publikace. Ke zvýšení důchodů jako kraj kompetentní nejsme a tudíž individuální finanční podpora možná není, ale jak říkám, tak lze podporovat seniorské aktivity, tím podporujeme pouze aktivní seniory.

V současné době budu s panem  hejtmanem  probírat  doporučení  z poradního  orgánu hejtmana  na  vytvoření  nějakých  seniorských  dotačních programů a také další možnosti  podpory  Seniorských  listů, které jsou v našem kraji velice oblíbené.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*