Oldřich Bubeníček: Je čas předat žezlo mladším

  •  

Osm let stál Oldřich Bubeníček v čele Ústeckého kraje. Rozhodl se však už odejít do politického důchodu. V politice se mu vyplatila především slušnost a být často mezi lidmi v kraji. Teď už ale plánuje se věnovat především rodině a zahrádce, která je jeho celoživotním koníčkem.

Rozhodl jste se už neucházet o post hejtmana. Proč?

Mám za sebou dvě volební období a před tím čtyři roky jako předseda Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Dost dlouhá doba, abych nyní přenechal žezlo mladším. I v KSČM se chtějí mladí prosadit. A věk se také nedá zastavit.

Ve vedení Ústeckého kraje jste byl osm let. Na co z toho, co se vám podařilo, jste nejvíc hrdý?

Podařila se řada věcí. Některé větší, některé menší. Byly zde velké problémy s proplácením ROPu, které jsme zdědili po minulém vedení. Bojovali jsme za udržení komplexního onkologického centra. Zvládli jsme povodně 2013. A také jsme byli druhý kraj, který začal s výměnou kotlů na tuhá paliva za ekologické. Celkem se jich v kraji vyměnilo 4454 za téměř 440 milionů korun. Máme v kraji kvalitní zdravotnictví a špičkovou Krajskou zdravotní, ale potýkáme se s nedostatkem lékařů a zdravotních sester jako v celé republice.  Podařilo se také zajistit kardiovaskulární centrum. Zvládli jsme autobusovou krizi. A nyní bojujeme s koronavirem.

A na co naopak nerad vzpomínáte?

Více jsme chtěli dosáhnout v sociální oblasti, vyloučené lokality, nepřizpůsobiví spoluobčané. Ale to obce s krajem nejsou schopny realizovat. Tady se to musí řešit od vlády s ministerstvy a o to není příliš zájem. Kupodivu ani před krajskými volbami. Tak snad příští rok před parlamentními.

Jak jste třeba vyrovnával s kritikou?

Nikdy mi nevadilo, když byla kritika oprávněná. Ale vadilo mi, když byla účelová. Ovšem s tím musí politik počítat.

V čem bylo „tajemství“ vaše úspěchu u voličů? Přeci jen jste byl hejtmanem od roku 2012.

Tady myslím, že se vyplatila slušnost. Nad nikoho se nepovyšovat a před nikým se neponižovat. A také být mezi lidmi po celém kraji. Navštěvoval jsem i malé obce, veřejné akce, spolupracoval s dobrovolnými hasiči i sportovci.

Letos na jaře jsme všichni čelili pandemii koronaviru. Do jaké míry jste tuto hrozbu bral vážně. Přeci jen to byla pro všechny nová situace.

V kraji jsme reagovali hned od počátku března. Viděli jsme, co se děje v Evropě. Bylo to něco úplně jiného než povodně. Tady nikdo nevěděl, co bude následovat a neví to dodnes. Ale první kolo jsme zvládli a velké poděkování patří všem, co se na tom podíleli.

A jak vidíte nadcházející podzim?

Nyní se situace výrazně zhoršuje, ale v našem kraji jsou zatím čísla pod kontrolou. Ovšem situace se mění každý den.

Co máte v plánu dělat teď, až na hejtmanství skončíte? Odpočívat?

Budu užívat důchod a také si chvíli odpočinu. Máme vnučku, vnuka, budu jim moci věnovat mnohem více času. A také práci na zahrádce, která je mým celoživotním koníčkem a času na ní moc nebylo.

Nebude vám politika chybět?

To dnes nemohu říci. Bude to jistě velká změna, nebudu s nikým jednat, nebudou zastupitelstva a rady, žádné návštěvy. Uvidíme.

Kromě politika, jste ale také novinář. Máte v plánu třeba zase začít psát?

Novinařina mě hrozně bavila, díky ní jsem poznal podrobně kraj, poznal mnoho lidí a to se vše hodilo po zvolení hejtmanem. Ale na psaní jsem čas neměl. Třeba to zkusím. A také si zase po dlouhé době přečtu s chutí knížku.

Jaká oblíbená místa v kraji má hejtman?

Všechna. V našem kraji je mnoho krásných míst, každá část kraje má něco do sebe. Jezdili jsme s manželkou a vnučkou na mnoho akcí a všude bylo hezky. Hodně akcí jsme absolvovali na krajském zámku Nový Hrad v Jimlíně. A na procházky jezdíme do Krušných hor, do zoo, na zámky.

Ve vaší rodině došlo k tragické události. Před několika lety byla zavražděna vaše dcera a vám se ze dne na den otočil život. Spolu s manželkou jste se začal starat o malou vnučku. Je náročné být dědou a tátou v jednom?

Máme fantastickou vnučku a snažíme se ji dát vše, co potřebuje. Vidí, že ostatní děti mají mladé rodiče, ale také ví, co se stalo a že to nedá vrátit.  A s vnukem jsou velcí kamarádi. Má alespoň mladé tety a strejdy v Mostě a Praze.

Můžete říct, že to, co se ve vaší rodině stalo, vám změnilo priority?

Samozřejmě, něco jiného je mít vnoučata na víkend a něco jiného je vychovávat. Ale jsme rodina a je nám spolu hezky.

Sám jste senior, můžete říct, jak se podle vás žije seniorům u nás v kraji?

Sice mi je již 67 let a věkově patřím mezi seniory, ale dosud jsem neměl možnost si důchodový život ohodnotit. Ale úzce jsem spolupracoval s kluby seniorů. A také jsem před osmi lety ustavil Poradní orgán hejtmana pro seniory, zdravotně postižené a hendikepované sportovce. Taková raritka, vedl ho kolega Csonka. Tím chci říci, že jsme se snažili, aby podzim života měli senioři co nejlepší.

Zmiňujete Poradní orgán hejtmana pro seniory a zdravotně postižené. Proč jste se rozhodl ho založit?

Protože jsem to slíbil a protože vím, jak je zrovna tato skupina obyvatel kraje ohrožená. Chudobou, kriminalitou nebo například takzvanými „šmejdy“. Od členů tohoto poradního orgánu jsem se pravidelně dozvídal, v čem jim může kraj pomoci. Vše samozřejmě záleží na financích, ale snažil jsem se dělat maximum v rámci svých možností, aby činnost organizací zaměřující se na seniory a hendikepované byla podporována. Šlo nám o to především veškerou činnost zkoordinovat, pravidelně se setkávat a upozorňovat na potřeby seniorů a zdravotně postižených.

Co se například podařilo zrealizovat?

Řešili jsme například seniorpasy, které už zdárně fungují, zabývali jsme se zapojením osob se zdravotním postižením do pracovního procesu anebo jsme také partnersky podpořili vydávání Seniorských listů. Na základě zvýšení prevence kriminality páchané především na seniorech a hendikepovaných jsme uspořádali řadu preventivních akcí. Založili jsme také tradici soutěže pro seniory a seniorské kluby jako je například Senior Art.

Přijde mi, že jste stále pozitivní, ale najdou se chvíle, kdy toho takzvaně máte dost?

Samozřejmě jsou momenty, kdy to na vás padne. Kdy máte někoho plné zuby. Ale snažil jsem se to nedávat najevo.

Když už najdete chvíli volna, jak rád trávíte volný čas?

Volný čas jsem se snažil věnovat rodině, vnoučatům, udělat si výlet a práci na zahrádce. Nyní věřím, že bude čas se jít alespoň podívat v Bílině na fotbal.

Prozradíte nám plány do budoucna?

Žádné konkrétní plány nemám.  Pokud bude mít někdo zájem o moje zkušenosti, rád poradím, ale vnoučata a rodina budou na prvním místě.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*