Další „jarní“ mláďata, kterými se může pochlubit ústecká zoologická zahrada, najdou návštěvníci pod vodou, v přízemí pavilonu exotária v nádrži se zvířecími obyvateli Jižní Ameriky. „Jedná se o mláďata trnuchy skvrnité, což je druh sladkovodního rejnoka, který žije v povodí jihoamerických řek jako je Amazonka, Orinoka či Paraná. Naše zoo začala tato zvířata chovat v roce 2012, kdy došlo k rekonstrukci tří nádrží, které jsme zaměřili právě na tento světadíl,“ popisuje tisková mluvčí zoo Věra Vrabcová. „Návštěvníci zde mohou vidět jednoho samce jménem Placička a dvě samice, které přišly na jaře roku 2015, všechna zvířata pocházejí od soukromého chovatele. Vloni nás jedna ze samic potěšila prvoodchovem dvou mláďat, letos ji následovala druhá, které se 5. dubna 2017 narodili čtyři potomci,“ dodává.
„Máme velkou radost, že jsme navázali na úspěch loňského roku, navíc víme, že i druhá samice je březí, takže se za několik týdnů můžeme těšit na další mláďata,“ uvádí chovatelka Dagmar Toušová. „Trnuchy jsou živorodé, mláďata o průměru cca 8 cm jsou plně vyvinutá. Rodiče se o ně po porodu nijak nestarají ani je nekrmí. Naše mláďata začala přijímat potravu dva dny po narození, předložili jsme jim potravu v podobě tzv. patentek, což jsou červené pakomáří larvy. S přibývajícím věkem si budou postupně nacházet i drobné kousky po krmení dospělých jedinců, kteří dostávají nejčastěji krevetky, kalifornské žížaly, grundle, pstruhy, popř. mušle. Potravu si sbírají ze dna ústním otvorem, který je umístěn na spodní straně těla,“ vysvětluje dále chovatelka.
„Trnuchy skvrnité patří mezi návštěvnicky atraktivní druhy, je zajímavé je sledovat v nádrži, jak se při plavání vlní nebo jak jsou zahrabané v písku tak, že jim koukají jen oči a dýchací otvory. Působivý je pohled na spodní stranu těla, který trnuchy předvádějí na skle nádrže,“ popisuje Věra Vrabcová. „Někdo možná neví, že trnuchy patří zoologickým zařazením mezi paryby, stejně jako žraloci či hlubinné chiméry, takže se jedná o velmi starou skupinu mořských obratlovců. U rejnoků je známa přítomnost jedového trnu, trnuchy jej mají na hřbetní straně štíhlého ocasu, ale používají jej výlučně k obraně proti predátorům, nikoli k lovu. Jed sladkovodních druhů není pro člověka smrtelný, ale poranění se velmi špatně hojí,“ dodává na závěr.