Dva týdny a dva dny navrch, tři sta osmdesát čtyři hodin, dvacet osm, posledních šest dní pak dvacet sedm zaměstnanců. Právě pro ně dnes uzavřený Domov otevřel svou bránu, aby ráno na dalších čtrnáct dní přijal pod svou střechu čerstvé síly. Zhodnotit uplynulou polovinu měsíce není obtížné.
Když se sejde skvělá parta lidí, která ví, proč tady je, pak i takto poměrně dlouhé uzavření uteče, než se nadějete. A v našem případě to vyšlo excelentně. Vypíchnout práci jednotlivců nelze. Ošetřovatelky a sestřičky, kuchařky, pradlenky, uklízečky, údržba, sociální pracovnice, ti všichni jeli na absolutní maximum. Fantastický tým s výjimečnou dirigentkou v jeho čele.
„Nechci, aby to znělo jako klišé, ale bylo to neuvěřitelné. S postupem času jsem viděla tu obrovskou únavu, která se dříve či později projevila u každého z nás. Přesto nikdo nepolevil. Všichni známe rčení, když nemůžeš, tak přidej. A zde to platilo bez výjimky. Moc všem děkuji, byli jste jedineční,“ uzavírá první etapu dobrovolné karantény kadaňského Domova jeho ředitelka Lenka Raadová.