Lovecká perkusní předovka v luxusním provedení vyrobená ústeckým puškařem Kranichem kolem roku 1850, to je nejnovější přírůstek sbírky militarií ústeckého muzea.
Muzeum ji získalo darem od ústeckého rodáka dlouhodobě žijícího v zahraničí. Nepřeje si sice zveřejnit své jméno, ale jeho dar rozhodně anonymní není. Puška totiž představuje rodinnou památku děděnou po několik generací. S posledním majitelem navíc její příběh nabral dosti dobrodružnou notu.
Zhruba před 150 lety zhotovil ústecký puškař Kranich krásnou lehkou zbraň pro sedláckou rodinu Grohmannů z Rynartic na Děčínsku. Traduje se, že lovecká puška byla speciálně upravena pro ženu. Zpátky do Ústí se puška vrátila mezi světovými válkami, kdy se potomek Grohmannů přistěhoval do průmyslové metropole. Už v té době šlo především o rodinnou relikvii než o prostředek k lovu.
O pušku rodina málem přišla na konci druhé světové války. Její majitelé se hlásili k německé národnosti a Němci museli odevzdat všechny zbraně, byť starožitné. Našemu dárci bylo v roce 1945 devět let a vzpomíná si, jak pušku zachránil jeho nevlastní dědeček, který patřil k Čechům a navíc byl legionářem. Kritické měsíce schoval zbraň u sebe.
V Ústí puška zůstávala do roku 1968. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy se dárce rozhodl opustit nejen Ústí, ale i republiku. Namířeno měl do Francie, kde žil jeho otec, který tam zůstal po válce jako zajatý německý voják. Pušku si vzal s sebou. Provezl ji překvapivě zcela legálně. Trvale vycestoval na základě oficiální žádosti a celníci proti vyvezení pušky nic nenamítali. Po několika letech strávených ve Francii se pak puška i se svým majitelem přestěhovala do Německa, kde byla až do letošního léta, kdy se majitel rozhodl vrátit zbraň do města jejího původu.
Muzeum města Ústí nad Labem