Cyklorikša aneb Znovu cítit vítr ve vlasech

Foto: Zdeněk Moravec
  •  

Připoutejte se, vyjíždíme. „Co mám přesně dělat? Nic? Aha, ještě bezpečnostní pás…“ Vše je připraveno, pilot zapíná elektropohon a poprvé šlápne do pedálů. Premiérová cesta unikátní cyklorikši trvá jen pár minut, přesto je to dostatečně dlouhá doba, aby vyvolala nadšení.

„Panebože, to byla krása. Už se těším, až pojedu na opravdový výlet,“ pochvaluje si právě skončenou jízdu první cestující paní Irma. Probíhá výměna za řídítky a do vozíku usedají další zájemci. Tentokrát si modrou novinku kadaňského Domova pro seniory společně vyzkouší dvojice klientů. „Hlavně se pevně drž,“ bere pan Zdeněk svoji partnerku za ruku. Obav není třeba, řidička jede opatrně a pomalu.

Cyklorikša, určená pro vyjížďky seniorů, je ve světě oblíbeným a rozšířeným vozítkem. V České republice teprve začíná. Do ambiciózního projektu s výstižným mottem „Znovu cítit vítr ve vlasech“ se přihlásila tři města, jedním z nich je Kadaň. „Tyto tříkolky jezdí v sedmatřiceti zemích světa, namátkou mohu jmenovat Norsko, Kanadu, Filipíny či domovské Dánsko. Když jsme viděli možnost stejné kolo zakoupit pro naše seniory, neváhali jsme,“ přibližuje zapojení se do aktivizačního cykloterapeutického projektu ředitelka kadaňského Domova Lenka Raadová, „nápad nás zaujal doslova na první dobrou. Ráda bych poděkovala zřizovateli našeho zařízení, Městu Kadaň, za finanční podporu. Možnosti, které aktivita nabízí, jsou rozsáhlé. Školený pilot, jak se oficiálně nazývá řídící cyklista, může s klienty vyjet na jakýkoliv kratší či delší výlet. Cyklostezkami opředená Kadaň k něčemu podobnému doslova vybízí. Fantazii se meze nekladou. Je libo projížďka v přírodě? Nebo jen tak po městě se zastávkou v cukrárně či kavárně? Každému, na co má chuť.“

Kolo z Dánska je po všech dosavadních zkušenostech vyladěno do posledního detailu. „Elektropohon vydrží na plné nabití sto kilometrů a je dostatečně silný na to, aby ho naložené ušlápla i žena. Třeba i do kopce. Má polohovatelnou nástupní plochu, bezpečnostní pás, stříšku proti slunci nebo nečekanému deštíku a přehoz přes nohy, kdyby bylo chladněji,“ představuje trojkolku ředitelka a pokračuje, „co se pilotů týká, všichni budou před ostrým startem důkladně proškoleni. Nezbytnou potřebností bude také pojištění celé posádky. V této souvislosti bych zároveň ráda oslovila případné dobrovolníky na „funkci“ pilotů. Rádi uvítáme a zaučíme každého zájemce, stačí chuť, vůle, sportovní duch a velká míra empatie.“

Při pohledu na stojící rikšu a stávající počasí člověka až mrzí, že nemůže vyjet hned. „To ano. Jela bych okamžitě. Snad to ještě letos vyjde. Těším se, až pofrčím po nábřeží podél Ohře. Sama už tam nedojdu, toto je jedinečná příležitost. Kdo by to byl řekl, že ve svém věku budu ještě jezdit na kole,“ plánuje se šibalským úsměvem paní Anna. A kolik hodlá najezdit kilometrů? „To záleží na kondici pilotů,“ směje se závěrem.

Zdeněk Moravec
PR a projektový manažer
MěSSS Kadaň, Domov pro seniory