„Jéžišmarja, ještěže se držím, teď jsem málem spadla do vody. A co je to támhle? Nějaká kaplička? Bože, to je krása. A těch lidí na mostě, ahóóój všichni,“ mává na kolemjdoucí paní Hanka. Je na výletě v severoitalských Benátkách a z tradiční gondoly obdivuje krásy historického města. Po necelé čtvrthodince dorazí do cíle. Sundává z hlavy kouzelné brýle, oči jí září. „To byla nádhera. Co všechno je dnes možné…
Moc děkuji,“ usmívá se turistka a přemýšlí, kam se vydá příště. „Dáme něco z domoviny, asi Karlštejn,“ rozhodne se po chvíli, zatímco v sousedním pokoji vyráží na prohlídku Českého Krumlova pan Jaroslav.
Svět virtuální reality. Pro mladší ročníky věc dnes již celkem známá a mnohdy samozřejmá, pro většinu lidské populace ale záležitost stále dechberoucí. Člověk se jako mávnutím čarovného proutku přenese během několika vteřin do míst stovky až tisíce kilometrů vzdálených, je v přímém centru dění, ať se podívá, kam se podívá, stále je díky vizuální technologii v neskutečně skutečném příběhu. A to všechno z pohodlí svého křesla, pěkně v bačkůrkách, bez nutnosti jakýchkoliv velkých dovolenkových či výletních příprav.
Nabízí se otázka, má virtuální realita co nabídnout také seniorům? Odpověď je jednoznačná. Ano, rozhodně má. Aktivizační a emoční aspekt z virtuálního prožitku není vůbec zanedbatelný. „Naši klienti jsou unešení. O prožitých výletech si mezi sebou povídají, vzájemně si doporučují, dávají tipy, kam se podívat. Zjišťují, kdy zase někam, v uvozovkách, pojedou,“ říká k projektu kadaňského Domova pro seniory jeho ředitelka Lenka Raadová.
Celé to vlastně funguje jako taková soukromá cestovní kancelář. Bez zdlouhavého balení, shánění pojištění, přemýšlení, zda se v té daleké cizině nějak domluvíte. A hlavně, vše si v klidu prohlédnete, k dispozici je i výklad průvodce, a Vaše peněženka nedozná úhony. Ideální příležitost, jak být „aktivním“ turistou, a ještě stihnout oběd v Domově. Za virtuálním projektem Kaleido stojí tým společnosti Flying Kale. Nabízejí výlety po celém světě, vybrat si lze podle momentální nálady. „To své si v Kaleidu najde každý. Můžete na procházku do přírody, relaxovat v lese nebo parku, odpočinout si na pláži a užívat pohled na mořské vlny či útesy, můžete se vydat po památkách českých, evropských i světových měst, můžete zajít na koncert, do muzeí a galerií. Výběr je opravdu veliký, každému dle jeho chuti,“ předestírá možnosti ředitelka, „vyjmenovat zde všechny nabízené lokace, bylo by to na několik řádek textu. Seznam je skutečně pestrý, od procházky po Karlově mostě, přes Kutnou Horu, Brdské lesy až třeba do Amsterdamu, Neapole nebo londýnského Westminsteru. To je ovšem pouze stručný výtah.“
Stávající nabídkou fantazie jménem Kaleido ovšem nekončí. V pravidelných, asi čtrnáctidenních intervalech se návštěvnické možnosti rozšiřují a seznam tak stále nabývá na atraktivitě. Nudu s brýlemi rozhodně neočekávejte. Vše je přitom pečlivě šito na míru seniorům. Příjemný, klidný a dostatečně pomalý výklad, návodné rady, co pohledem neopomenout a na co se zaměřit, historická fakta a zajímavosti, to vše dělá z Kaleidovýletu skvostný zážitek. Problém nemají ani klienti s dioptrickými brýlemi, nasadí se speciální vložka a je hotovo.
A jak to celé probíhá? „V základu je třeba říci, že po celou dobu je u klienta naše ergoterapeutka. Je to z důvodu bezpečnosti, ne každý může snášet virtuální realitu dobře. Z praxe již nyní ale víme, že těch, kterým novinka z nějakého důvodu nesedí, je úplné minimum,“ vysvětluje Lenka Raadová, „výletník si na začátku vybere cíl své cesty, my mu vše připravíme a nastavíme, a máme asi půl minuty na správné posazení brýlí. Nic více, nic méně.“ Dámy a pánové, pohodlně se usaďte, exkurze na místa známá i neznámá právě začíná.
Zdeněk Moravec, MSSS Kadaň