Zhrzená Marie roní slzy. Tolik svému Josefovi věřila. Teď ho nenávidí! Taková zrada! Takové ponížení! Ale příběh podvedené ženy v sobě vůbec nedusí. Naopak! Svěřuje se celému světu. Informuje o tom kamarádky a kamarády, dokonce i své odrostlé děti. Všichni bohémského Josefa odsuzují, všichni vědí, že má za sebou bohatou sexuální minulost. Chlapi, k jejímu překvapení Marii radí, aby mu to odpustila, vždyť se prý jednalo jen o úlet a to samečci dělají. Jenže Marie chce být pro Josefa. andělem! Vždyť jí tak říká.
Mohla by mu odpustit, to ano, vždyť tak to celý život dělá její známá, která má doma kurevníka první třídy! Přesto ho prý miluje. Jednou se sice tahle šedá myška ohradila. Když mu přišla na milenku, začala křičet, že tu ženu zmlátí! Její manžel na to reagoval tím, že pak zbije on ji! A tak šedá myška žije už skoro 40 let vedle nevěrníka. On ji vždy objímá, hladí a líbá na tvářičku, když má nový objev, aby manželka věřila, jak ji má rád. Pak se nenápadně ztratí z dohledu a jde si užívat. Jak? To nikdo neví, ale jeho ženu už dost bolí zápěstí jak často musí plnit prosby manžela.
Vypadá to, že Marie už Josefa nechce!
Nevěrný Josef to po příjezdu z lázní hravě zvládá. Stále se Marii omlouvá, že ani neví jak se to mohlo stát, že se zadíval do jiné ženy. Ale přitom nezapomíná rozesílat kamarádům fotky nahé lázeňské milenky. Chlubí se i dvacetiletým věkovým rozdílem. Kamarádi uznale kývají hlavami. Možná i trochu závidí. Marie si stěžuje, kde se dá. Muži ji stále ujišťují, že se to stává, že je to jen takový nevinný románek. Ženy naopak jeho chování odsuzují a hlavně kritizují to ponížení, které Marii způsobil.
Zprávy SMS ve dne i v noci rozehřívají mobily Marie a Josefa. Jedna SMS střídá druhou. Také internet je stále v provozu. Ale Marie trvá na svém rozhodnutí. Už Josefa nechce! Plakala ve dne, plakala v noci, leč těžko se jí zapomínalo na ty hezké chvilky. Vzpomíná na společné sezení u talířů samých dobrot, co pro Josefa vždycky vykouzlila. Pak přišel den…
Marie přestává plakat
Josef vyhrál“ Marie změkla jako máslo na slunci. Pozvala nevěrníka k sobě domů. Tam už byly na uvítání a smíření připraveny chlebíčky, sladkosti a láhev vína. Milenci se dohodli, že na lázeňskou aférku zapomenou. Marie už zase bude o víkendech pro Josefa vyvařovat, bude mu dávat domů sklenice s polévkami, bude ho vychovávat k čistotě. Bude mu neustále opakovat, aby zvedal prkénko na záchodové míse, když močí a nečůral vedle. Josef bude zpestřovat život své naivce trapnými přisprostlými vtipy, kterým se tak ráda směje. Jak se na tento milostný návrat dívají jejich přátelé? Kamarádi prohlašují: „Já jsem to říkal, že mu to odpustí…“ Kamarádky mlčí a jen tak mezi sebou tajně Marii nazývají blbkou…
Marie se při milenecké debatě plné polibků, objímání a hlazení, ptá svého Josefa: „Můžeš mi slíbit, že už to nikdy neuděláš?“ Josef zavrtí hlavou a pronese: „To nemůžu!“ V Marii to hrkne, ale dlouhý, láskyplný polibek zahání obavy.
Josef to má už v suchu
Spokojený Josef se začíná nudit. Nemusí o nic bojovat. Nemusí zamilované Marii lichotit, plní mu přece skoro každé přání. A tak z nudy začíná brouzdat v internetových seznamkách. Zavítal i na intimní seznamku. Ozvalo se mu asi 6 sexuchtivých žen. Ta jedna bydlí v tom samém městě jako on a má žhavý zájem setkat se s Josefem co nejdříve. Opět se svůdník přesvědčuje, že slůvka o kráse ženy zažehnou touhu nejen když se vysloví, ale také když se jen napíší. Josef se chystá zopakovat své dobrodružství z lázní…
Ženy milují ušima
Josef je na koni. Co mu chybí? Večer se u Marie zdarma vykoupe, zdarma nají. Docela dobře se vyspí v obýváku, a když nemůže usnout, nebo se v noci probudí, tak si v klidu pustí televizi. Pravda je, že ta ho za pár minut uspí. Marie má bystrý sluch, a tak po chvilce přicupitá ze své ložničky a televizi vypne. Josef to ví, ale dělá, že neví. Marie přemýšlí jak Josefa okouzlit. Její přehnaná cudnost a zkušenosti s muži bez fantazie, kteří vždycky mysleli jen na sebe, z ní bohyni sexu neudělali. Kamarádka jí nedávno donutila jít se znovu podívat na zboží do sexshopu. Marii ta přehlídka udělala husí kůži. „No fuj !“ prohlásila a nevěřícně naslouchala, že v dnešní době tyto hračky už běžně patří do ložnicové výbavy mladé generace. Kdyby tak věděla o jakou slast pŕichází!
Lustrace je úspěšná
Příroda obdařila ženy zvláštní intuicí. Jednoho dne mají dojem, že něco není v pořádku a začínají pátrat po příčině divného pocitu. A právě tohle v sobě objevila i Marie. Už si dávno všimla, že Josef se mnohem častěji ohlíží za jinými ženami, že oslovuje zcela neznámé paní a dívky a snaží se s nimi vtipkovat. Marie začíná s lustrací a je úspěšná! Naráží na sexuální seznamku a text plánované sexuální schůzky Josefa s jakousi Helenou. Marie si stěžuje kamarádce. A ta jí na to odpovídá: „A co jsi čekala? Když chlapovi odpustíš nevěru, tak ví, že mu odpustíš i druhý úlet. Nakonec, vzpomeň si, jak jsi se ho ptala, když jste se usmířili. Ptala ses: Slibuješ, že už to nikdy neuděláš? – A Josef ti na to odpověděl: To ti slíbit nemůžu! – Takže vlastně, když se to tak vezme, slib neporušil…“
Nikdo nechce být sám
Jak nakonec dopadla tahle dvojice seniorů? Prožila krásné chvilky namlouvání, hlazení, dotýkání, prošla si nevěrou, zradou, ponížením, naivitou. Mají to ti senioři, kteří už překročili sedmdesátku zapotřebí ? Asi ano. Srdce si nedá poroučet a nikdo nechce být sám. Josef skvěle zatloukal další plánovanou nevěru, Marie pozorně naslouchala. Ženy milují ušima a všechno zůstalo při starém. Marie usoudila, že by přišla o radost, když by neměla komu vařit. Že by přišla i o to pohlazení a objímání. Zaplašila myšlenky na nevěru, možná, že se Josef ještě s tou ženou z erotické seznamky nesešel a bude si teď dávat pozor, aby se viditelně neprojevily jeho sexuální choutky…
Marie přistoupila k oknu a zahleděla se na parkoviště. Napadlo ji, že ta pěkná a rychlá auta jsou bezpečně zaparkovaná, zbývá jen pár volných míst, ale ta jsou vyhrazena už jen pro invalidy. Prostě je to jako s chlapama. Ti dobří jsou už dávno zaparkováni a hlídají si je jejich manželky a milenky. Takže zůstávají volní jen ti druzí na vyhrazených parkovištích, nic moc, ale aspoň někdo! Touto myšlenkou se Marie sama odsoudila do role hospodyně, kuchařky a ošetřovatelky. A tyto profese přece nepotřebují hrdost.
Konec.