Saunování podpoří imunitu a pomůže snížit náchylnost k virovým onemocněním

  •  

Že je saunování je zdravé celoročně, asi tušíme všichni. Ale jít se příjemně prohřát je nejlepší právě v tomto studeném období. Saunování nejenže podporuje naši imunitu, ale pomáhá i snižovat bolesti hlavy. Lékařské studie nasvědčují také tomu, že saunování snižuje riziko náhlé smrti i celkovou úmrtnost. Nedávná studie ukázala, že čím častěji lidé chodili do sauny, tím více u nich klesalo riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby. „Saunování lidskému organismu prospívá. Kromě příjemného zážitku pomáhá i s uvolňováním dýchacích cest a má pozitivní účinky při lupénce či astmatu. Zároveň snižuje rizika cévních a kardiovaskulárních onemocnění, ale také neurokognitivních onemocnění, což je demence či plicních onemocnění,“ říká internistka Eva Kociánová, garant projektu Srdce v hlavě.

Účinky sauny jsou nepopiratelné

Bylo zjištěno, že pravidelné saunování zlepšuje funkci výstelky cév, která pak dokáže svižněji a ve větším množství produkovat látky, které naše cévy přirozeně rozšiřují. Je to taková cévní gymnastika. Cévy jsou pružnější, lépe se přizpůsobují pulsní vlně, a tím působí proti abnormálnímu zvýšení krevního tlaku.

„Pacienti s vysokým krevním tlakem, který je dobře kompenzovaný léky, většinou snášejí saunování dobře. Saunování může v některých případech do jisté míry kompenzovat pohybovou aktivitu, například u osob s mírně zvýšeným krevním tlakem a cholesterolem, které nemohou provádět fyzickou aktivitu, třeba kvůli pohybovým potížím. Nelze jej ale doporučit pacientům s neuspokojivě kompenzovaným krevním tlakem, těm, kteří mají zvýšenou tuhost cév a nikdy se pravidelně nesaunovali. Ani těm, kteří trpí potížemi, jako jsou například závratě,“ říká doktorka Kociánová. Pravidelné saunování je zdravé, ale lidé by jej neměli brát jako samoléčbu. Člověk by se měl poradit s lékařem, jak dlouho může v sauně být a jak často ji má navštěvovat.

Ochlazujte se pozvolna

Obecně lze jako bezpečnější variantu u kardiaků doporučit nižší teplotu sauny na 80 až 85 stupňů, klasická finská sauna totiž mívá až 90 až 110 stupňů. „Pokud člověk cítí, že je mu v sauně nepříjemně, hůře dýchá, či se mu začíná točit hlava, pak je čas odejít. Je dobré si v sauně nesedat na horní místa, kde je větší teplo. Pokud to jde, tak při saunování ležte, budete tak tělo oteplovat ve stejné intenzitě,“ vyjmenovává Eva Kociánová a dodává, že po sauně je důležité neskočit do bazénku s ledovou vodou, ale pozvolně se ochlazovat. „Klidně jen chladným vzduchem nebo vlažnou sprchou. Saunování určitě není bezpečné pro pacienty trpící bolestmi na hrudi, po nedávném infarktu myokardu, se špatně kompenzovaným krevním tlakem, srdečním selháním, arytmiemi anebo významně zúženou aortální chlopní,“ varuje Kociánová.