Řecký dramatik Sofoklés kdysi řekl, že náhoda nepomůže tomu, kdo si nepomůže sám. Slova vyřčená před více jak dvěma milénii mají svou léty prověřenou váhu a v našem případě bychom těžko hledali vhodnější příměr. Nasloucháte-li životnímu příběhu čerstvé oslavenkyně a vnímáte pozorně její vyprávění, doceníte nadčasovou pravdu antického filozofa.
Vážení čtenáři, gratulujeme paní Marii Vančatové, nejstarší klientce kadaňského Domova pro seniory a nejstarší obyvatelce města Kadaně, k narozeninám s číslovkou sto.
Deset dekád, každá trochu jiná. Období krásná a šťastná, ale i roky smutnější. Za sto prožitých let to snad ani jinak nejde. Důležité je, že ze všeho špatného se paní Maruška pokaždé zvedla a šla dál. Vitální dáma, velká milovnice aktivního sportu, hudby a poezie okouzlí svým úsměvem i vzpomínkami.
„Nuda v mém životě neměla moc místa. Hodně jsem sportovala, jezdila na kole, chodila na procházky, závodně lyžovala. To kolo bylo vlastně ještě tak před deseti lety,“ směje se, když vidí zároveň udivené, zároveň obdivné obličeje přítomných, „jinak jsem ale žila úplně obyčejně. Rodina, práce, jako všichni okolo. Ale byl to život moc krásný,“ rozhlédne se láskyplně po svých dětech a vnoučatech. A jak je to tedy nakonec s tím receptem na dlouhověkost? „Vždy jsem se snažila být v klidu, žít dobře a stále se usmívat. A také ta náhoda,“ nedá se šaramantní Mařenka, když pozvedá číši k přípitku.