Seniorem na třicet minut aneb Stáří na vlastní kůži

  •  

Víte, co je to gerontooblek? Vysvětleno odborně, výuková pomůcka, simulující stáří se všemi jeho pohybovými, zrakovými i sluchovými omezeními, řečeno laicky, oblečete ho na sebe a jste zcela mimo.

Dobře se to mluví, když je člověku dvacet, třicet, čtyřicet, nic ho netrápí, nebolí a je plný elánu. Ano, můžeme být účastni, můžeme tušit, můžeme pomoci, ale reálně se vcítit do „kůže“ seniora, to prostě nelze. Jedinou možností, jak toho alespoň vzdáleně docílit, je obléci si gerontooblek.

Proč? Proč není vůbec od věci, aby zaměstnanci v sociálních službách, ošetřovatelky, zdravotní sestry a další zúčastnění zažili pocity starého člověka?

„Aby lépe pochopili, jak se senior cítí. Jak mu může být, jak se mu žije. Pouze tak lze poznat jeho pocity, možnosti a potřeby,“ říká lektorka Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Andrea Tajanovská, která v kadaňském Domově pro seniory vedla na danou tematiku seminář a gerontooblek představila.

Ztráta sluchu, zraku, třes rukou, tíha, špatná pohyblivost, ztuhlé klouby. To vše dokáže oblek nasimulovat, to vše si při semináři ošetřovatelský tým Domova na vlastní kůži vyzkoušel.

„Bylo to dost děsivé. Najednou jsem nebyla ničeho schopná. Špatně se mi dýchalo, téměř nic jsem neviděla, vše jsem slyšela jako z dálky. Nejhorší byla ta bezmoc,“ dělí se shodně o dojmy účastnice semináře.

Při pohledu do jejich tváří bylo patrné, jak silný prožitek to byl. Každodenní práce najednou nabývá zcela nových rozměrů.

„Gerontooblek se skládá z několika komponentů, které jako celek navozují pocity stáří, úbytku sil, nemožnosti se o sebe postarat. Uvrhne vás do samoty, utlumí tři z pěti smyslů důležitých pro komunikaci a orientaci v prostoru, tedy zrak, sluch a hmat,“ vysvětluje Tajanovská.

Podtrženo, sečteno, třicet minut v obleku nechá v člověku dlouhodobou, a dost možná i nemazatelnou stopu. Kdo si vyzkouší, jaké to je, ležet na podlaze bez možnosti se sám zvednout, vyjít schody za pětkrát delší dobu, než je zvyklý, protože to rychleji prostě nejde, kdo si najednou nezapne ani knoflík na košili či na třech metrech několikrát nabourá do překážky, kterou jednoduše nevidí, ten si už navždy bude pamatovat, jak se cítí senior, o kterého každý den pečuje.