Je 28. říjen L. P. 2023, svátek má sv. Václav. Čeká nás krásný, slunný den a i předpověď na tři dny je povzbudivá. Vydáváme se uctít tento sváteční den mimo jiného v klášteře Marienthal u Ostritz. Nejprve se ale zastavujeme ve městě Žitava a pobíháme od jedné památky ke druhé. Hezké čisté město. Přejíždíme ke klášteru Marienthal, který patří nepřetržitě cisterciačkám a byl založen za podpory krále Václava I. Rozlehlý a krásný areál, ležící na břehu Nisy. Po prohlídce přejíždíme na polské území, abychom si prohlédli zvenčí honosný gotický hrad Czocha s pohnutou a zajímavou historií. Pak již jen na ubytování do domova mládeže ve Frýdlantu, večeře a večírek při kytaře, zpěvu a oslavě „našeho“ Václava.
Druhý den se vydáváme na území Německa až do vzdálenějšího městečka Kromlau. Zde si prohlížíme známý Dračí most a máme štěstí, že v jezeru je dostatek vody a je vidět krásný odraz mostu. Jen bohužel rododendrony již nekvetou. Další zastavení u zámku Bad Muskau, jež je součástí rozsáhlého krajinného parku na obou přezích Nisy. Někteří využili možnost vyhlédnout na park ze zámecké věže. Poslední zastavení nás čeká v historickém Görlitzu, který je plný památek, starých krásných domů, věží, věžiček, chrámu sv. Petra a Pavla, mostu přes Nisu do Polska. Prostě město skvost, ale po hlavní sezóně již téměř bez turistů.
Další den nás čeká objednaná prohlídka hradu a zámku ve městě Frýdlant. Jejich krásou jsme byli zcela učarováni. Cestou na pěší túru do Smědavy jsme se ještě zastavili u kláštera v Hejnici na prohlídku poutního kostela. Túra ze Smědavy na vrchol Jizery byla náročná, přesto na něj vystoupila dvacet jedna našich turistů. Ostatní obešli Jizeru pohodlnou cestou po Kasárenské cestě přes Knajpu. Odměnou byl krásný výhled do krajiny při krásném počasí.
Poslední den jsme se vydali na originální rozhlednu Heřmanice, prohlédli si práci místního řezbáře Heřmanické Peklo a přijeli na naše závěrečné zastavení – z rozcestí Albrechtice do Oldřichovského sedla. Cesta po NS Oldřichovské bučiny vedla rozsáhlým žulovým skalním městem, byla namáhavější, ale o to zajímavější a krásnější. Někteří ještě navíc vystoupali na Oldřichovský Špičák, vyšplhali na Skalní hrad a cestou jsme obdivovali balvany různých tvarů všude kolem nás. A při zpáteční cestě ještě kratičké zastavení v Kunraticích u Cvikova ve Sklěněné zahradě. Prohlédli jsme si výtvory šikovných rukou sklářů, které si určitě zaslouží pozornost.
Jana Wünschová, KČT Litoměřice
Přidat komentář