Ztráta paměti, potíže s vykonáváním běžných činností, problémy s řečí i časová a místní dezorientace. To jsou jen některé z příznaků Alzheimerovy choroby, jejíž mezinárodní den připadá na 21. září. Lidem, kteří tímto onemocnění trpí, způsobuje nevratné změny v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty. Počet pacientů v České republice se odhaduje až na 200 tisíc, potvrzena diagnózou je ale jen třetina. A v dalších letech se očekává výrazný nárůst.
Alzheimerova choroba je totiž onemocněním, které se rozvíjí postupně během několika – i desítek – let. Člověk nejprve začne zapomínat jména, naplánované schůzky nebo některé informace opakuje hned několikrát, protože zapomněl, že je už dříve řekl. Později nemoc začne výrazněji ovlivňovat každodenní činnosti, jako jsou nakupování nebo vaření. Ve stádiu, kdy se již plně rozvinou příznaky demence, dělají pacientovi problémy i základní aktivity, jako je oblékání, stolování nebo hygiena.
Přidat se mohou také poruchy řeči a komunikace, kdy člověk zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, čímž jeho věty přestávají dávat smysl. Také se objevuje časová a místní dezorientace. Lidé s Alzheimerovou chorobou se mohou ztratit i kousek od domova, aniž by věděli, kde přesně jsou a jak se dostat zpátky domů. Zhoršuje se rovněž schopnost vykonávat koordinované a účelně naučené pohyby, přestože má člověk fyzickou schopnost takové úkony provést a chce je provádět.
U většiny pacientů se mohou objevit i neuropsychiatrické projevy, jako jsou úzkosti, apatie, deprese, agresivita, halucinace, bludy a další. “Problematické je, že mohou být první příznaky Alzheimerovy choroby přikládány nadměrnému stresu, únavě nebo považovány za důsledek vyššího věku. Poruchy paměti by se však neměly nikdy brát na lehkou váhu a člověk by měl vždy vyhledat lékaře,” vysvětluje Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se této problematice věnuje v rámci kampaně Dobré nitro.
Přesná příčina vzniku Alzheimerovy choroby není známá, přestože bylo popsáno několik molekulárních změn, které jsou předpokladem jejího rozvoje. Mezi rizikové faktory patří zejména věk. U lidí mladších 65 let je toto onemocnění vzácné, nad 75 let se objevuje již u přibližně 20 % lidí a v populaci nad 85 let postihuje až 45 % osob. Mezi další rizikové faktory patří rodinná zátěž a pohlaví, kdy onemocnění postihuje častěji ženy. Proč tomu tak je, není známo. Svou roli může hrát také nízké vzdělání, jelikož se spoje mezi nervovými buňkami vytváří především v mládí, nebo úrazy hlavy.
“U Alzheimerovy choroby je důležitá včasná diagnostika. Přestože nyní ještě neexistuje účinný lék, který by mohl tuto nemoc vyléčit, umíme její symptomy zmírnit a zpomalit její průběh. Naději přináší také lék, který je momentálně v závěrečné fázi testování. Tento přípravek by měl chránit před ztrátou mozkové tkáně a užívat by se měl preventivně například u lidí, kteří mají k Alzheimerově chorobě predispozice nebo se u nich objevily první příznaky,” říká Kateřina Šédová.
Ke snížení riziku demence je možné přijmout však i jiné preventivní kroky. Základem je zdravý životní styl – vyvážený jídelníček, kvalitní spánek, pohyb i duševní pohoda. Vhodné je stimulovat svůj mozek a nabízet mu nové aktivity, které napomáhají k tvorbě nových mozkových buněk a upevňování nervových spojení. Ať už se jedná o nový koníček nebo o učení se cizímu jazyku. V rámci terapie je pak vhodné znovu naučit pacienty jednotlivé denní aktivity a co nejvíce je v jejich zvládání podpořit, například umístěním kalendáře na zeď nebo označením místností v bytě.
“Jestliže má člověk podezření, že by mohl trpět Alzheimerovou chorobou, měl by nejprve navštívit svého praktického lékaře a se svými obavami se mu svěřit. Doktor udělá základní vyšetření a na základě jeho výsledků rozhodne, zda bude zapotřebí navštívit specialistu, který pak provede komplexnější testy,” dodává Kateřina Šédová.