Byla jednou jedna holčička, která ráda nosila červenou kšiltovku. K jejím koníčkům patřily i návštěvy tělocvičny a ty záhy odstartovaly její kariéru, která by se mohla jmenovat CO A JAK? Jednoho dne dala maminka své dcerce úkol: „Babička má dneska svátek, tak jí dones lahvinku rumu na grog a také bábovku. Hned jak k babičce dorazíš, tak mi zavolej. Doufám, že je v lese signál!“
Děvčátko si nasadilo červenou kšiltovku a už si to metelilo lesní pěšinkou k babiččině srubu. Náhle se jí do cesty postavil obrovský vlk a chtěl vědět, kam se dívenka žene. Dívka jen zvedla ruce před sebe a hlasitě zakřičela: „Nechte mě bejt! Nechte mě bejt!“ K incidentu přiběhla různá zvířata, a tak vzal vlk se staženým ocasem, rychlou zpátečku. „Sakra, ta holka mi ale dala lekci…“ pomyslel si.
Dívčina se usmála a vesele povídá zvědavým zvířátkům: „To nám poradil v tělocvičně náš trenér sebeobrany. Když prý nám chce někdo ublížit, tak se máme takhle zachovat. A ono to funguje! Díky vám, zvířátka, že jste ke mně hned běžela.“ Po chvilce se už dívenka objevila před srubem babičky. Ale to netušila, že si ji mlsně prohlíží myslivec za smrčkem. Myšlenky měl nekalé: “ Ojojoj! Jak se z té holčiny najednou vyklubala krásná slečna! To pružné tělíčko…mám to zkusit?“
Myslivec se pomalinku přiblížil k dívce a náhle ji pevně uchopil za ruce. „Nazdar krásko! Teď budeš dělat, co já budu chtít! “ Zařval. Ale děvče se jedním hmatem okamžitě osvobodilo a myslivec dostal do obličeje ránu otevřenou dlaní a následně pocítil nehty, které mu sjely po chlípném obličeji dolů, a rychlá ruka se ještě krátce zastavila na krku! Pak dívčina od překvapeného myslivce odskočila a začala křičet na babičku a bouchat do dveří. Zatím co babička hledala klíče, aby vnučce odemkla, tak se děvče usmálo a zopakovalo si, jak se správně zbavila myslivce.
„Tak jsem se mu vysmekla z kleští, přesně jak nás to učil trenér a ta rána otevřenou dlaní do obličeje se mi také povedla. No fuj! Za nehty mám jeho kůži…“ Myslivec se zatím plazil z místa činu, ale dívka už volala 158 a stručně informovala Policii. Pak začala vysvětlovat babičce: „Babi, já totiž chodím na kurz sebeobrany a tam nás trenér učí jak se chovat, když nás někdo chce přepadnout, okrást, nebo znásilnit. “
Babička se usmála: „Ale děvenko, mně starou babku už nikdo neznásilní!“ – „Babi, to si jen myslíš! Úchylovi stačí, že zahlédne tvůj holý kotník a jeho fantazie začne fungovat. No, a když nebude o tebe stát, tak určitě nepohrdne tvojí kabelkou! Takže babi, VÍŠ CO A JAK?“ „No to teda nevím,“ povídá babička. „Ale zítra je čtvrtek a jdeme s naší partou také do té tvé tělocvičny. Rovněž na kurz sebeobrany, která je určena seniorům. Svět je plný brutality, tak musíme i my – dříve narození – být na vše připraveni.“ „No teda babi“, povídá vnučka, „musím ti dát za to pusu !“ A jak řekla, tak udělala. Potom babička otevřela láhev rumu, uvařila si grog a vnučce ukrojila kus bábovky…
Zazvonil zvonec a pohádky je konec? Ale kdepak! Teprve začátek. Do kurzu sebeobrany už začali chodit senioři naší SPCCH. První hodina s trenérem byla skvělá!
Věra Lukášková, SPCCH Teplice
Ve čtvrtek 2. listopadu byl zahájen kurs sebeobrany pro seniory. Úvodní (ukázkové) lekce se zúčastnilo 11 našich členů. Příští lekce je ve čtvrtek 9. listopadu od 14:00 hod v tělocvičně Thajského boxu v Alejní ulici v Teplicích. Od účastníků se bude vybírat částka 100,- Kč za lekci.
