V závěru letošního května se v teplickém klubu Kanape sešli členové pěveckého kroužku Zpívánky. Když jsme se začínali před třemi roky scházet, bylo nás jen osm. Naše vedoucí, kytaristka Eva, to ale nevzdávala. Tušila, že hudba přivede mezi nás další zpěvačky a zpěváky. Lákala je totiž naprostá svoboda a možnost vybrat si jakékoliv písničky. Na stolech se začaly vršit zpěvníky, které probudily zapomenuté texty z našeho mládí. Dnes je nás skoro dvacet a nechybí ani muži.
Jako vždy jsme ten květnový den zpívali lidové písničky, trampské příběhy, moderní písně… Bylo toho více než dost. Když čas posunul ručičky nástěnných hodin o 120 minut, tak jsme se dohodli, že dnes je to poslední setkání, protože mnozí z nás se už chystají na dovolenou.
A tak jsme si na závěr vybrali Dvořákovu Vltavu. Řeka nám rozechvěla srdce, provázeli jsme ji od jejího pramene, prožívali její sílu a loučili se s ní tichým brumendem… Nastalo posvátné ticho. Má vlast je krásná a krásnou musí zůstat. Naše seniorské prázdniny končí v září a my členové SPCCH opět dáme v Kanapi prostor pro zpívání pro radost.
Věra Lukášková, SPCCH Teplice
