Jiří Hnilička: První knihu jsem napsal v jedenácti

Autor humoristických románů z Krupky, jehož největší zálibou je psaní. Jak knih, tak scénářů. Vydal dvě knihy, které jsou psány čtivou a svižnou formou. Má rád jak své knihy, tak své čtenáře.

Jak jste se dostal k psaní knih?

Už odmalička jsem rád psal. Svou první knihu jsem napsal v 11 letech a byla to taková naivní sci-fi. Dodnes ji mám doma v knihovně. Později jsem se začal věnovat scenáristice, která mě hodně baví, ale bohužel je pak problém někde ten scénář prosadit. Proto jsem se rozhodl, že se vrátím k beletrii a napíšu knihu, která mi na českém trhu chybí. Humornou, čtivou, moderní… A tak vznikl Rok blba.

Vyšly vám dvě knihy, jaké máte ohlasy?

Ohlasy jsou opravdu nadšené. Denně mi píší lidé z celých Čech, jak moc se u čtení zasmáli a jak jim moje knihy pozvedly náladu.  Mám z toho velkou radost. Mým záměrem bylo čtenáře pobavit a dle ohlasů se mi to povedlo.

Pro koho jsou vaše knihy určeny?

Usiloval jsem, aby to bylo co nejuniverzálnější čtení. Aby bylo jak pro muže, tak pro ženy. A aby oslovilo čtenáře napříč generacemi. Knihy se líbí jak puberťákům, tak seniorům. Jsou zkrátka pro všechny, co se rádi smějí.

A která z nich je podle vás lepší?

To je hrozně těžké říct. Já ani nepočítal, že někdy napíšu pokračování Roku blba, ale dostal jsem tolik proseb od čtenářů, že jsem nakonec podlehl a Rok Kozy napsal. Snažil jsem se, aby druhá kniha byla trochu jiná než ta první. Myslím, že dohromady pak obě knihy tvoří příjemný celek.

O čem vlastně vaše knihy jsou?

Je to fiktivní deník mladého muže Adama Kozy, který vtipně komentuje vše, co se v jeho bláznivém životě děje. Poznáme jeho praštěné přátelé, přísnou matku i jeho práci v jedné netradiční kavárně. A hlavně všechny jeho lásky. Adam navíc nikdy nepoznal svého otce, i když po něm usilovně pátrá. Jeho nalezení je pak celkem velký šok.

Studoval jste v Teplicích, bydlíte v Krupce. Jaký vztah máte k těmto městům?

On ten náš sever je tak trochu zakletý, ale já to tady mám vážně rád. Žiji v Krupce, která mi vyhovuje svou polohou. Vše je hrozně blízko. Chci do města? Za pár minut jsem v Teplicích nebo v Ústí. Chci do přírody? Hory mám doslova za barákem. Díky dálnici jsem do hodiny v Praze. Navíc hodně lidí si ani neuvědomuje, jakou krásnou krajinu tady máme. Krušné hory, nedaleké Tiské stěny. A pak to kouzelné České středohoří. Takové nádherné kopečky nikde v republice nemají.

A objevují se tato města ve vašich knihách?

Můj hrdina Adam žije v Praze. Chtěl jsem, aby jeho život byl hodně rušný a proto jsem zvolil hlavní město. Ale příští knihu bych rád situoval do Teplic.

Jsou těžké spisovatelské začátky?

No jéje! Hlavně se donutit začít psát. Já nedokážu vymýšlet text přímo u počítače. Musím si ho nejdřív „napsat“ přes den v hlavě a až když mám vše vymyšlené, pak teprve sednu k počítači a píši. Přes den vymýšlím a v noci píši.

Je těžké v současné době prorazit?

Pro neznámého autora je to hodně těžké.  Když jsem dopsal Rok blba, poslal jsem ho do 30 nakladatelství a čekal. Nikdo se neozval. Tak jsem je začal obvolávat a zjistil jsem, že můj rukopis nikdo nečetl. A rovnou mi všude řekli, že humoristický román se nehodí do jejich edičního plánu. Nechápu to. Češi přeci milují humor, rádi se baví. A tak jsem se rozhodl, že si knihu vydám sám. Založil jsem si na internetu vlastní stránky www.rokblba.cz a knihy si tam sám prodávám. A zájem o ně je opravdu velký.

Je vůbec o papírové knihy zájem? Jsou vše knihy k dispozici i v elektronické verzi?

Chtěl jsem, aby Rok blba a Rok Kozy byly nejen dobrým čtením, ale také krásným předmětem, který se hodí jako dárek. Navrhnul jsem obal tak, aby byl jednoduchý, ale přesto dobře rozpoznatelný. Aby zkrátka knihy už na první pohled dobře vypadaly. Já jsem v tomhle dost konzervativní a nedám dopustit na tištěné knihy. Miluji jejich vůni. A jak vidím, tak moji čtenáři jsou stejní. Naprostá většina mých knih se prodává v tištěné podobě. E-booky tvoří asi jen 10% prodejů.

Absolvoval jste filmovou školu, pracujete v tomto oboru?

Nepracuji. Stále mě sice hodně láká scenáristika, ale jak jsem se už zmínil, je to obor hodně nejistý. Rok pracujete na scénáři a pak se to stejně nenatočí. Sehnat dneska peníze na film je strašně těžké.  V šuplíku mi leží několik scénářů, které se nikdy nezrealizovaly. Jejich natočení by stálo několik desítek milionů korun a ty vám dneska nikdo nedá. Přesto to nevzdávám a rád bych se zase do psaní nějakého scénáře pustil. V hlavě nosím několik námětů.

Neuvažoval jste se živit psaním knih?

Já se psaním knih vlastně živím. Tím, že si je sám vydávám i sám si je prodávám, mi plyne nějaký zisk. Je to má současná živnost.

Chystáte další knihu?

Lidé mi píší, že by rádi další knihu s Adamem Kozou. Ale já bych se rád pustil do něčeho trochu jiného. V hlavě nosím dva nápady, ale ještě jsem se nerozhodl, do kterého se pustím. A nebo mě nakonec čtenáři uprosí a já se vrhnu do třetí knížky s Kozou :-).

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Já jsem člověk, který strašně nerad plánuje něco dopředu. Dnes ani nevím, jestli se zítra pustím do psaní nové knihy anebo do nového scénáře. V každém případě chci dál psát a bavit lidi.

 

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*