Playstation a senioři? Spojení možná méně tradiční, nicméně při volbě správné gamesky plně funkční, přínosné a obohacující. Důkazem budiž obyvatelé kadaňského Domova pro seniory, kteří usedli za volant závodního speciálu a prověřili, mnohdy po opravdu dlouhých letech, své umění.
Jaké to bylo? Kouzelné… Sledovat hravost a zápal závodníků dříve narozených, kterak na herní konzoli bez ostychu a bázně načítají ujeté kilometry, to vážně stojí za to. Pár minut na zvykání, osahat řídící kolo, ošlapat plyn a brzdu, připomenout si správný grif a hurá na dráhu. Výše zmíněná řidičská přestávka, a výjimkou není ani několik desítek let, jako by ani nebyla. Šoféři si své opětovné chvíle za volantem skutečně užívali. „Je to paráda, ani se mi nechtělo končit,“ usmívá se nadšeně paní Hanka, „vybavily se mi všechny řidičské vzpomínky. Mívala jsem sto desítku Erko (Škoda 110R Coupé), to byla krása. Také papíry jsem měla na kde co, motorka, auto, zemědělské stroje, dlouhá léta jsem jezdila jako kombajnérka. To už ani není pravda.“
Podobné pocity jako Hanka měli i ostatní. Vraceli se v čase, vzpomínali na své plechové miláčky, mezi řečí došlo i na dnes již úsměvné historky s pokutami. Na začátku byla položena řečnická otázka, na konci si lze v klidu odpovědět. Playstation a senioři…(?), proč ne.
Zdeněk Moravec, MSSS Kadaň