Zemřel tvůrce zastřešení ústeckého letního kina

  •  
Zásadně ovlivnil tvář Ústí nad Labem. Autor unikátních konstrukcí a progresivní architektury plavecké haly, zimního stadionu či zastřešení letního kina, architekt Josef Slíva zemřel ve věku 84 let. Poslední rozloučení se uskuteční 17. října ve Vinoři u Prahy.
„Jednou pro něj přijela policie, že se konstrukce hroutí, že to musí okamžitě řešit. Utrhala se táhla a střecha se nahnula na stranu. Nakonec se ukázalo, že nešlo o chybu ve výpočtu, ale o nedodržení postupu ze strany stavby,“ tlumočil ústecký architekt Matěj Páral dramatickou vzpomínku ctěného kolegy na realizaci zastřešení letního kina. Šlo o novátorskou konstrukci, která v době svého vzniku roku 1971 neměla na světě srovnání.

Ocelový oblouk o rozpětí 80 metrů a výšce 50 metrů dokázal unést střechu pro 3 500 diváků, aniž by jim pohled na plátno křížila jediná podpěra. Stavba se dostala do učebnic statiky v Západním Německu. Na návrhu spolupracoval s předním českým konstruktérem Josefem Zemanem, který světově proslul Žďákovským mostem nad Orlickou přehradou. S ním Slíva stvořil také obdivuhodné zastřešení zimního stadionu (1967) a plavecké haly na Klíši (1975).
Právě letos dokončená rekonstrukce klíšského bazénu v roce 2014 naposledy spojila profesní dráhu architekta s krajským městem. „Ze změny architektonického výrazu objektu jsem zděšen. Z původního výrazného akcentu objektu horizontálami, které byly ukotveny hmotou vlastní bazénové haly s oblou horizontálou střešní skořepiny, kterou jsme kdysi volili proto, aby korespondovala s kopci nad areálem, se stal paskvil. Prosklený pohledově odlehčený objekt původní restaurace se změnil na primitivně pojatou odpornou krabici,“ povzdechl si tenkrát a snažil se jako narychlo povolaný konzultant zachránit alespoň něco z původní kvality projektu. Necitlivá rekonstrukce neblaze poškodila i výraz zimního stadionu, alespoň zchátralou střechu letního kina se podařilo v roce 2004 na poslední chvíli zachránit před zkázou.
Josef Slíva se do Ústí nad Labem dostal v roce 1960 jako čerstvý absolvent ČVUT. Jeho kariéra vyvrcholila v letech 1980–1991 na pozici vedoucího technického odboru Výstavby severočeského kraje. Vedle zmiňovaných staveb stojí například za rozšířením koupaliště Brná nebo pozoruhodným pyramidovým domem na rohu Dvořákovy a Velké Hradební. V roce 2000 se z Ústí přestěhoval do Vinořic u Prahy.
Martin Krsek