Od 4. září provádí archeologové Muzea města Ústí nad Labem záchranný archeologický výzkum na pravěké polykulturní lokalitě na katastru zaniklé obce Hrbovice na Ústecku.
Na ploše asi dvou hektarů, kde má v mírném svahu nad Ždírnickým potokem v budoucnu vyrůst nová skladovací hala firmy CTP, bylo po skrývkách ornice zjištěno rozsáhlé pravěké sídliště a menší kostrové pohřebiště z pozdní doby kamenné (eneolitu) a též sídliště z mladší až pozdní doby bronzové. Naprostá většina sídlištních objektů (kůlových, zásobních, odpadních a těžebních jam) zachycených v dolní jižní části plochy patří kultuře nálevkovitých pohárů (cca 3800 – 3350 př. Kr.). „Jde zřejmě o jedno z dosud největších sídlišť kultury nálevkovitých pohárů v severozápadních Čechách. V jedné ze sídlištních jam byl dokonce objeven depot keramických nádob. Všechny nádoby byly v jámě na sebe poskládány dnem vzhůru a překryty zeminou. Jedná se o výjimečný nález.“, říká Luboš Rypka, archeolog pověřený vedením výzkumu. K této osadě může patřit i polokruhový dvojitý palisádový žlab, zachycený po skrývkách v horní severní části plochy, který bude teprve předmětem navazujícího výzkumu.
Několik sídlištních objektů by podle předběžného určení mohlo náležet i kultuře michelsberské, která je o něco málo starší a částečně současná s nejstarším stupněm kultury nálevkovitých pohárů. Nejvýznamnějším objevem v jižní části plochy je však středně velké kostrové pohřebiště datované do mladší fáze kultury se zvoncovitými poháry (cca 2500 – 2300 př. Kr.). K dnešnímu dni máme zdokumentováno přibližně 13 hrobů s četnými keramickými milodary v podobě mís a džbánků. Ve dvou z nich se našla i výjimečná lukostřelecká výbava. V prvém z hrobů byla zachycena kostra muže v charakteristické skrčené poloze na levém boku, kromě mísy a dvou džbánků byly za zády mrtvého nalezeny tři pazourkové hroty šípů, jeden větší pazourkový hrot oštěpu a na levém zápěstí vzácná kamenná nátepní destička, která chránila ruku zemřelého před úderem tětivy luku.
Ve druhém mužském hrobě bylo kromě mísy zjištěno celkem devět pazourkových hrotů šípů, zřejmě původně poskládaných v toulci, na hrudi pak měl zemřelý dva zdobené kostěné lukovité závěsky, opět výjimečné nálezy. „Jde o vůbec první pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů na Ústecku, zkoumané a náležitě zdokumentované profesionálními archeology a navíc takto bohatě vybavené. Dosud jsme měli v archeologické sbírce muzea jen několik jednotlivých starších nálezů nádob bez bližších nálezových okolností a bez jakékoliv dokumentace.“, prozrazuje kurátorka archeologické sbírky Eliška Wiesnerová, zástupce vedoucího výzkumu a vedoucí archeologického oddělení ústeckého muzea. „O něco jižněji zachycený půdorys dlouhého domu loďkovitého tvaru vymezený dvěma podélnými žlaby a dvěma vchody v protilehlých delších stranách by podle analogií ze severního Maďarska mohl patřit rovněž této kultuře, stejně tak jako několik dalších sídlištních jam.
Pokud se naše domněnka ukáže jako pravdivá, šlo by o vůbec první zachycený půdorys dlouhého domu tohoto typu v České republice. Vzhledem k tomu, že z obou žlabů máme jen minimum nálezů, spoléháme na přírodovědné analýzy, doufáme, že v odebraných vzorcích zeminy bude dostatek archeobotanického materiálu k provedení radiokarbonové datace, která nám naši domněnku buď potvrdí, nebo naopak vyvrátí. Jde tedy zatím jen o předběžnou interpretaci.“, doplňuje Luboš Rypka.
V současné době je spodní část plochy dle dohody předávána stavařům a výzkum se pomalu přesouvá do horní severní části, kde byly po skrývkách zachyceny sídlištní objekty z období lužické kultury, náležející svým trváním do mladší až pozdní doby bronzové (cca 1300 – 800 př. Kr.). „Dosud jsme v dolní jižní části plochy prozkoumali a kresebně a fotograficky zdokumentovali kolem 450 archeologických objektů, převážně sídlištních jam, nyní se přesunujeme do horní části plochy, kde bude objektů zřejmě ještě o něco více. Již nyní zde máme podchyceno kolem 130 sídlištních objektů a to v této části plochy teprve začínáme.“, objasňuje Karel Svoboda, hlavní technik výzkumu. Na terénní část naváže v brzké době laboratorní zpracování nálezů a posléze i vědecké vyhodnocení celého výzkumu. Kosterní pozůstatky převezme k dalším analýzám antropolog. Ústecké muzeum plánuje řadu přírodovědných analýz, které napoví více o přírodních a životních podmínkách ve zkoumané lokalitě.
Záchranný výzkum by měl v horní části plochy pokračovat ještě minimálně dva měsíce. „Do konce roku bychom chtěli zbylou plochu předat investorovi, aby mohl i zde pokračovat ve stavebních pracích, ideálně o něco dříve. Zástupci investora, firmy CTP, chápou, že naši archeologové objevili archeologicky velmi bohatou až výjimečnou lokalitu, a tak se nám snaží vycházet vstříc. Vše vždy záleží na včasném podchycení lokality a vzájemné dohodě stavebníků s archeology, což se v tomto případě podařilo. Archeologická sbírka Muzea města Ústí nad Labem bude obohacena o nálezy z období, která jsme dosud ve sbírce zastoupeny neměli vůbec, nebo jen v několika málo předválečných náhodných nálezech. Jde o významnou a vědecky cennou akvizici. S výsledky výzkumu a nejzajímavějšími nálezy budeme postupně seznamovat širokou veřejnost.“, uzavírá Václav Houfek, ředitel ústeckého muzea.
Muzeum Ústí nad Labem