Náměstek hejtmana Ústeckého kraje Stanislav Rybák má na starosti především zdravotnictví, strategii, přípravu a realizaci projektů. Podle něho je investování do seniorů, ale také do důstojného stárnutí stejně důležité jako například investice do zdravotnictví jako celku.
Jaké je podle vašeho názoru zdravotnictví v Ústeckém kraji?
Zdravotní služby jsou v Ústeckém kraji poskytovány na vysoké odborné úrovni. Ne každý se zavděčí všem, ale věřím, že nemocnice v kraji poskytují zdravotní péči na náležité odborné úrovni s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Co se zdravotního stavu obyvatel týká, stejně jako v České republice, zůstávají v kraji nejčastější příčinou úmrtí nemoci oběhové soustavy, které mají téměř poloviční podíl na celkovém počtu úmrtí a další v pořadí jsou novotvary, ty způsobují úmrtí více než jedné čtvrtiny zemřelých.
Kraj posílil kompetence Krajské zdravotní, která sdružuje 5 nemocnic, proč jste se tak rozhodli? V čem posílení kompetencí spočívá?
Změny v stanovách společnosti nevnímám jako zvláštní posílení kompetencí. Upravili jsme podmínky výkonu akcionářských práv, jejichž původní znění odpovídalo roku 2013. Nadále platí, že Krajská zdravotní má zajišťovat poskytování dostupné zdravotní péče na území Ústeckého kraje v odpovídajícím rozsahu, struktuře a kvalitě, jediným vlastníkem akcií Společnosti bude Ústecký kraj a dosažený zisk Společnosti bude použit zejména k zajištění rozvoje zdravotních služeb poskytovaných Společností a jejich zkvalitnění, případně rozšíření.
Hodně se mluví i o kvalitě poskytované péče. Například teplická nemocnice má vynikající RS centrum a gastroenterologii, ale jinak se o ní nedá mluvit superlativech….
Proč si to myslíte? Každá nemocnice má svá specifika, a specializuje se na různé obory a oblasti. Pokud někdo poskytuje standardní zdravotní služby a péči, není jistě důvod pochybovat o kvalitě a odborné úrovni péče, která je poskytována s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. To že se o někom nehovoří v superlativech, ještě neznamená, že něco dělá špatně, a ne každý může mít několik superspecializovaných center.
Ústecká Masarykova nemocnice je klíčovou pro celý kraj. Ale dá se srovnat kvalita péče napříč jejími nemocnicemi?
Masarykova nemocnice je opravdu se svými centry v kraji klíčová, platí ale také, že kvalita péče v běžných standardních oborech je napříč celou Krajskou zdravotní srovnatelná. Všechny poskytované služby jsou poskytovány podle pravidel vědy – ať již vědy lékařské, nebo vědy jiného zdravotnického oboru než je lékařství. Při posuzování kvality péče, musí být brán ohled na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, které ten daný poskytovatel v daném okamžiku měl. A i když tyto podmínky a možnosti jsou možná rozdílné mezi velkými a malými nemocnicemi, poskytují krajské nemocnice dobrou péči všem, kteří ji potřebují.
Ústecká nemocnice má několik operačních prvenství zejména mluvíme-li o robotické a neurologické chirurgii. Který výkon vy osobně považujete za nejlepší?
Centrum robotické chirurgie disponuje od května 2015 novým dvoukonzolovým robotickým systémem da Vinci Xi. Tuto nejmodernější verzí systému lékaři využívají při urologických, chirurgických, ORL a gynekologických operacích a druhá konzole slouží k výuce. Součástí výuky jsou operace pacientů v přímém přenosu on-line internetem do jakékoliv země světa. Za sebe říkám, že všechny výkony považuji za výjimečné.
Letos kraj investoval mimo jiné do onkologie v Podhájí. Je doba, kdy málem přišla nemocnice o statut onkologického centra definitivně zažehnán?
Pevně věřím, že ano. Krajská zdravotní učinila řadu opatření, která nejen odvrátila tuto hrozbu, ale i zabránila vzniku jakýchkoli dalších pochybností. Od roku 2014 proběhly rozsáhlé rekonstrukce onkologie v ústecké Masarykově nemocnici, ale i na pracovišti chomutovské nemocnice, a to s výrazným podílem evropských dotačních prostředků a finanční investiční podporou Ústeckého kraje. Ukončeny byly stavební práce uvnitř budovy V Podhájí, modernizována byla ambulantní i lůžková část obou pracovišť, včetně pořízení přístrojové techniky. Celkové náklady činí dosud téměř půl miliardy korun.
Kolik míst je v kraji v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Jaká je jejich vytíženost? Plánujete zřídit další LDN?
V Ústeckém kraji máme 1 485 lůžek následné a dlouhodobé péče. Naděje na dožití u mužů i žen je v Ústeckém kraji, i přes mírně se zvyšující hodnotu, trvale nejnepříznivější ze všech krajů České republiky. Jestliže se v České republice muž narozený v roce 2013 dožije v průměru 75,2 let, pak v kraji za období let 2012 a 2013 je střední délka života pouze 73,0 roků. Zatímco ženy v ČR se v průměru dožijí 81,1 let, v kraji pouze 79,0 roků. Tato péče je relativně rovnoměrně pokrytá, kdy v každém okrese existuje alespoň jeden poskytovatel této zdravotní péče. V nemocnici Mostě a Lounech jsou pak k dispozici lůžka dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP), plánujeme je otevřít i v Ústí nad Labem.
Dlouhodobě chybějí zdravotní sestry a lékaři. Je to způsobené výší mezd ve zdravotnictví?
Nemyslím si, že to je jediný důvod. Problém je mj. také v tom, že jsou zdravotníci nerovnoměrně rozmístění. Zatímco v Praze připadá na deset tisíc obyvatel skoro 118 sestřiček, v našem kraji je to daleko méně. Také pracovní zatížení zdravotnického personálu je velmi vysoké a na různých místech často nesrovnatelné. Navíc v Ústeckém kraji je také znát poptávka našich sester z nemocnic v Německu.
Je na tom Ústecký kraj vzhledem ke své poloze v příhraničí s nedostatkem zdravotního personálu hůř, než jiné regiony?
Z části jistě ano, ale myslím si, že jde o celorepublikový problém. Mezi dalšími příčinami nedostatku personálu je také systém vzdělávání lékařů a nelékařského personálu v ČR, struktura a počet zařízení poskytujících zdravotní péči, silná konkurence dalších oborů na trhu práce a odliv pracovní síly do zahraničí. Nedostatek pociťujeme hlavně v nemocnicích, kde se soustřeďuje významný objem péče.
Jak kraj láká zdravotnický personál?
Nemocnice i záchranná služba se snaží nabízet motivační programy, spolupracují i s místními samosprávami při získávání vhodného bydlení. Nadační fond Krajské zdravotní nabízí stipendijní program. Kraj nad tento rámec nabízí dva stipendijní programy, pro lékaře i pro nelékaře, kteří budou po absolvování příslušného studia pracovat kdekoli v Ústeckém kraji.
Kraj si vychovává budoucí zdravotnický personál i formou stipendií pro studenty fakulty zdravotnických studií. Už se to nějak projevuje v praxi? A stačí to?
Stipendijní programy jsou zaměřeny na podporu studentů všeobecného lékařství, zubního lékařství, farmacie a nelékařských oborů, kteří se pro zařazení do stipendijního programu a následného získání stipendia, zavazují pracovat u vybraného poskytovatele zdravotních služeb v kraji. Tento závazek se zavazují plnit tolik kalendářních let, na kolik akademických roků získají stipendium. S ohledem na to, že jde o „mladé“ stipendijní programy, jde zatím o úspěchy v jednotkách zdravotníků. Během tří ročníků lékařského stipendia kraj do programu zařadil 59 studentů a bohužel pouze 2 nelékaře, zájem o nově vyhlášený stipendijní program nelékařských oborů byl prozatím minimální. Finanční podpora studentům činila více než 4,6 mil. Kč.
Ústecký kraj, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a Krajská zdravotní – trojice, která chce z Masarykovy nemocnice vytvořit další fakultní nemocnici. Proč?
Krajskou zdravotní, Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem a ústeckou Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) spojuje, od pondělí 4. září 2017, již devět klinik. Memorandum, které bylo společně s Ústeckým krajem před dvěma lety podepsáno, zavazuje, aby Krajská zdravotní usilovala dál v první etapě zde získat detašované pracoviště lékařské fakulty v Plzni, která je součástí pražské Karlovy Univerzity. Krajská zdravotní také vítá záměr UJEP postavit nové budovy pro Fakultu zdravotnických studií a je připravena poskytnout pozemky přímo v prostorách Masarykovy nemocnice. Proč to všechno? Zkušenosti ukazují, že kvalita péče jde ruku v ruce se vzděláváním a vědou a jedině tak dokážeme udržet náskok v kvalitě a struktuře zdravotních služeb se světem.
Jaká je dostupnost zdravotní péče v celém kraji. Jsou oblasti, kde to není ideální?
Analytický podklad pro přípravu Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb v Ústeckém kraji na období 2015 – 2020 nám ukázal, že místní dostupnost zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, která je definována jako maximální dojezdová doba, aniž je blíže specifikován způsob dopravy, kterým má být služby dosaženo, je v Ústeckém kraji dostupná vždy minimálně na úrovni obcí s rozšířenou působností.
Při časové dostupnosti vybraných plánovaných zdravotních služeb je situace horší. To je však na hlubší analýzu. V rámci ambulantní péče od roku 1990 dochází k trvalému růstu počtu ambulantních specialistů, přičemž počet lékařů primární péče dlouhodobě stagnuje. Z porovnání celkového rozsahu ambulantní péče v jednotlivých regionech je zřejmé postavení Ústeckého kraje, jako kraje s nejhorší vybaveností ambulantní péče podle počtu lékařů v zařízení ambulantní péče na 10.000 obyvatel. Zajištění péče praktických lékařů je v Ústeckém kraji dlouhodobě bez výraznějších změn, počet registrovaných pacientů na 1 praktického lékaře pro dospělé se pohybuje kolem 1 700 pacientů, což je nad úrovní celorepublikového průměru.
Subjektivně ale platí, že situace se zdá složitější ve vzdálenějších a horských oblastech od nemocnic. Kooperuje nějak kraj s nemocnicemi v oblastech, kde není Krajská zdravotní – Rumburk, Roudnice, Litoměřice, Louny… Případně jak?
Ústecký kraj se snaží spolupracovat a i podporovat všechny lůžkové poskytovatele zdravotní péče bez rozdílů. Příkladem je např. dotační program na Podporu zvýšení komfortu pacientů při poskytování lůžkové péče na území Ústeckého kraje, kde účelem programu je podpora kvality zdravotních služeb. Nemocnice si mohou pořídit základní lůžkové vybavení vč. příslušenství, přístrojové vybavení lůžek akutní lůžkové péče, zdravotnické prostředky přístrojového a diagnostického charakteru a další vhodné vybavení potřebné pro poskytování zdravotních služeb na lůžkách akutní, následné a dlouhodobé péče.
V menších obcích chybějí praktičtí lékaři, zubaři, dětští lékaři… Máte přehled, kde je situace nejhorší?
Je třeba si uvědomit, že kraje mají skutečně pramalé šance systém zdravotnictví změnit. Neodpovídají ani za dostupnost ani za kvalitu zdravotních služeb, s výjimkou zdravotnické záchranné služby. Za dostupnost zdravotních služeb jsou odpovědny zdravotní pojišťovny. V primární péči je situace o to složitější, že přestože průměrný věk praktických lékařů pro dospělé (i pro děti a dorost) bohužel tak jako v jiných profesích stoupá, je velmi těžké získat do kraje mladého lékaře, neboť i z postoje zástupců sdružení praktických lékařů, se kterým kraj v minulosti jednal, vyplynulo, že nelze přesně určit a naplánovat, kdy se lékař odhodlá svoji ordinaci opustit (nikoli jen prodat) a přenechat tak místo pro nové lékaře. Těžká situace je v malých obcích v okrajových částech kraje.
Ještě k nedostatku lékařů v obcích. Obecně se dá říci, že lékaři stárnou a noví do regionu nepřicházejí. Jak to kraj řeší?
Jak jsem se zmínil dříve, zajištění primární péče o dospělé pacienty je v Ústeckém kraji dlouhodobě bez výraznějších změn, počet registrovaných pacientů na 1 praktického lékaře pro dospělé se pohybuje kolem 1 700 pacientů. Postupně stárnoucí věková struktura praktických lékařů signalizuje problém pro budoucí zajištění primární péče, ale přitom se místa pro mladé lékaře uvolňují po těch tzv. stárnoucích velmi málo a pomalu.
Jaké významné investice kraj letos vložil do zdravotnictví?
Kraj poskytuje kraj v rámci závazku veřejné služby Krajské zdravotní finanční prostředky na obnovu a rozvoj jejích investičních potřeb. V roce 2017 činila tato částka 171 mil. Kč. Např. na instalaci GAMA kamer a SPECT v Chomutově, vybudování nízkoprahového urgentního příjmu a výstavba 4 operačních sálů a centrální sterilizace v Teplicích, revitalizace pavilonu E plicní oddělení v Mostě, zateplení budovy komplexního onkologického centra v Podhájí a vybudování onkologického stacionář e – chemotherapie v Ústí a mnoho další větších či menších investičních akcí. Dále kraj poskytl dalších 66 mil. Kč investičních prostředků na zvýšení komfortu pacientů při poskytování lůžkové péče všech nemocnic na území Ústeckého kraje.
Jaké investice do zdravotnictví se připravují na příští rok? Nákupy přístrojů, rekonstrukce pavilonů….
V rozpočtu kraje pro rok 2018 je počítáno přibližně s podobným objemem prostředků. Plánuje se vybudování nového pracoviště magnetické rezonance v nemocnici v Mostě a Děčíně. Bude pokračovat dotační program na nákup lůžek a přístrojů pro všechny nemocnice.
Jaký je váš vztah k seniorům?
Vzhledem k mému věku, velmi pozitivní. Již druhé volební období pracuje poradní orgán hejtmana pro seniory a zdravotně hendikepované. Zde vznikají podněty, jak péči o seniory v kraji dále zlepšovat. Kraj rovněž několikátým rokem podporuje vydávání časopisu Seniorské listy, který je zdarma distribuován v Ústeckém kraji.
A co péče o seniory v našem kraji, je kvalitní a dostatečná?
Za sebe myslím, že ano. Kraj se navíc nyní zapojuje do aktivit Národního akčního plánu podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 – 2017. Cílem projektu je především formulace tezí státní sociální politiky v oblasti přípravy na stárnutí a (zejména metodická) podpora její implementace na úroveň vyšších územně samosprávných celků a následně rovněž na úroveň samosprávy (která je svou působností nejblíže občanům), a příprava podkladů pro zpracování návrhu zákona o seniorech a související legislativy, která bude – tak, jak je to běžné v ostatních zemích EU – charakterizována komplexním, nikoli striktně resortním přístupem (s důrazem na provázanost sociálně-zdravotního pomezí apod.)
Co považujete v oblasti seniorů v souvislosti se zdravotnictvím za důležité?
Důležitých věcí je hodně, ale velmi málo je těch, které může kraj ovlivnit. Zajímavé možnosti vidím např. v modernizaci tísňové péče formou elektronických asistivních technologií a jejich další využití v zdravotních i sociálních službách. Nové technologie na jedné straně dokáží uživatelům zkvalitnit život a na druhé straně ulehčit práci poskytovatelům zdravotních služeb v rámci každodenního provozu. Za důležité považuji i rozvoj elektronického zdravotnictví.