Sociální služby balancují na hranici kolapsu. Na podzim hrozí propouštění zaměstnanců. Krajům totiž chybějí dvě miliardy korun na mzdy. A to přestože ministryně financí Alena Schillerová a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v pátek řekly, že chybějící peníze pro kraje nakonec našly. Částka 1,5 miliardy je vyhrazena z evropských fondů, půl miliardy z nespotřebovaných rezerv ministerstva práce a půl miliardy z rozpočtové rezervy ministerstva financí. Z tohoto řešení nepanuje nadšení v Ústeckém kraji.
„Výsledek dohody MPSV a MF, kdy kraje dostanou jen 1 miliardu korun a o další 1,5 miliardy korun se mají ucházet formou individuálních projektů, kdy administrace a schvalovací proces individuálních projektů trvá 4 až 5 měsíců, je opravdu vel-mi smutný,“ říká vedoucí sociálního odboru Ústeckého kraje Petra Lafková. Podle ní miliarda, kterou ministerstva pošlou, krajům nestačí.
Kolik peněz Ústecký kraj tedy potřebuje?
Jedna miliarda korun do krajů je velmi málo. Pro Ústecký kraj je to zhruba 97 milionů korun, ale na platy a mzdy potřebujeme 345 milionů korun.
Jak k tomu, že krajům chybějí 2 miliardy korun, vůbec došlo?
Vláda schválila v závěru loňského roku zvýšení platů a zvláštních příplatků, ale peníze na ně už krajům neposlala. A poskytovatelé sociálních služeb s tímto navýšením nepočítali. Takže od září nemají na mzdy peníze. Situace je opravdu vážná, obracejí se na nás rodinní příslušníci klientů domovů pro seniory a my se je snažíme uklidnit. Jen pro krajské organizace potřebujeme 65 milionů na mzdy. Pro všechny poskytovatele sociálních služeb v Ústeckém kraji nám chybí 345 milionů korun.
Kde peníze chybí nejvíce?
Peníze chybí průřezově všemi sociálními službami. Ale nám jde hlavně o dofinancování mezd a platů. V loňském roce totiž proběhly hned dvě změny nařízení vlády o platových poměrech. Jedno se týkalo navýšení platových tarifů, v prosinci pak proběhlo i navýšení zvláštního příplatku. Bohužel v době, kdy se podávaly žádosti od poskytovatelů, oni nemohli tyto dvě změny nařízení vlády zohlednit. V období, kdy se žádosti podávaly, se jednalo o pětiprocentní navýšení, ve finále to však bylo sedm procent.
Co by se mohlo stát, kdyby se peníze nenašly?
Hlavní riziko je to, že by poskytovatelé sociálních služeb museli začít propouštět. Samozřejmě by se snažili v nějaké míře o své klienty postarat, ale veškerá zodpovědnost by tak zůstala na krajském úřadě. V sociálních službách máme bezmála pět tisíc pracovníků v přímé péči. Podle našeho propočtu by se propouštění týkalo přibližně 1 400 lidí.
Jaký vliv by nedostatek financí měl na péči o seniory?
Na seniory by to mělo opravdu velký vliv, především v té pobytové službě. A to proto, že by se o ně neměl kdo postarat, zajistit jim kvalitně tu základní péči, kterou si senioři v pobytových zařízeních v rámci sociální služby hradí