Sociálním službám v kraji hrozí kolaps

Sociální  služby  balancují na  hranici  kolapsu.  Na  podzim hrozí propouštění zaměstnanců.  Krajům  totiž  chybějí dvě miliardy korun na mzdy. A   to  přestože  ministryně  financí Alena Schillerová a ministryně  práce  a sociálních věcí Jana Maláčová v pátek řekly, že chybějící peníze pro kraje  nakonec  našly.  Částka  1,5  miliardy  je  vyhrazena z  evropských fondů, půl miliardy  z nespotřebovaných  rezerv ministerstva práce a půl miliardy z rozpočtové rezervy ministerstva financí. Z tohoto řešení nepanuje nadšení v Ústeckém kraji.

„Výsledek dohody MPSV a MF, kdy kraje dostanou  jen  1  miliardu  korun a  o  další 1,5 miliardy korun se mají  ucházet  formou  individuálních projektů, kdy administrace  a schvalovací  proces individuálních  projektů  trvá 4 až 5 měsíců, je opravdu vel-mi smutný,“ říká vedoucí sociálního  odboru  Ústeckého kraje Petra Lafková. Podle ní miliarda,  kterou  ministerstva pošlou, krajům nestačí.

Kolik peněz Ústecký kraj tedy potřebuje?

Jedna  miliarda  korun  do krajů je velmi málo. Pro Ústecký kraj je to zhruba 97 milionů korun, ale na platy a mzdy potřebujeme 345 milionů korun.

Jak k tomu, že krajům chybějí 2 miliardy korun, vůbec došlo?

Vláda  schválila  v závěru loňského  roku  zvýšení  platů  a     zvláštních  příplatků,  ale peníze na ně už krajům neposlala.  A poskytovatelé  sociálních služeb s tímto navýšením nepočítali.  Takže  od  září  nemají na mzdy peníze. Situace je opravdu  vážná,  obracejí  se  na nás  rodinní  příslušníci  klientů domovů pro seniory a my se je snažíme uklidnit. Jen pro krajské  organizace  potřebujeme 65   milionů na mzdy. Pro všechny poskytovatele sociálních služeb v    Ústeckém kraji nám chybí 345 milionů korun.

Kde peníze chybí nejvíce?

Peníze chybí průřezově všemi  sociálními  službami.  Ale nám jde hlavně o dofinancování mezd a platů. V loňském roce totiž proběhly hned dvě změny nařízení vlády o platových poměrech.  Jedno  se  týkalo  navýšení platových tarifů, v prosinci  pak  proběhlo  i navýšení zvláštního  příplatku.  Bohužel v  době, kdy se podávaly žádosti  od  poskytovatelů,  oni  nemohli tyto dvě změny nařízení vlády zohlednit. V období, kdy se žádosti podávaly, se jednalo o  pětiprocentní navýšení, ve finále to však bylo sedm procent.

Co by se mohlo stát, kdyby se peníze nenašly?

Hlavní riziko je to, že by poskytovatelé  sociálních  služeb museli  začít  propouštět.  Samozřejmě by se snažili v nějaké míře o své klienty postarat, ale  veškerá  zodpovědnost  by tak zůstala na krajském úřadě. V  sociálních  službách  máme bezmála  pět  tisíc  pracovníků v  přímé péči. Podle našeho propočtu by se propouštění týkalo přibližně 1 400 lidí.

Jaký vliv by nedostatek financí měl na péči o seniory?

Na seniory by to mělo opravdu  velký  vliv,  především  v té pobytové službě. A to proto, že by se o ně neměl kdo postarat, zajistit jim kvalitně tu základní péči, kterou si senioři v pobytových zařízeních v rámci sociální služby hradí

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*