Spor o financování sociálních služeb v krajích nekončí. A to přesto, že ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) Jana Maláčová poslala v červenci na péči o ohrožené rodiny s dětmi, seniory nebo těžce nemocné jednu miliardu korun. Pro Ústecký kraj to bylo necelých sto milionů. Kraji ale chybí další necelá čtvrt miliarda. O další peníze musí žádat prostřednictvím evropských fondů, což je zdlouhavé. Podle šéfky sociálního odboru Ústeckého kraje Petry Lafkové je na čase, aby se změnil celý systém financování sociálních služeb.
Ministerstvo kraji poslalo necelých sto milionů na dofinancování sociálních služeb. Kraj tvrdí, že potřebuje 340 milionů. Co tedy bude následovat?
Ústecký kraj vyčíslil požadavky poskytovatelů sociálních služeb na dofinancování v letošním roce na částku 345 milionů Kč. Jedná se o nejnutnější finance, které potřebuje na mzdy a platy. Totiž v roce 2017 došlo ke dvěma změnám nařízení vlády o platových poměrech, které nebyly v žádostech poskytovatelů zohledněny, ani nebyly zohledněny v přidělené základní alokaci pro kraj na financování sociálních služeb. Požadavky krajů na dofinancování sociálních služeb byly definovány na 2 miliardy Kč. Bohužel kraje obdržely jen 1 miliardu Kč a dalších 1,5 miliardy Kč z Evropských zdrojů prostřednictvím realizace individuálních projektů především z oblasti preventivních služeb, nikoliv pobytových. V srpnu zastupitelstvo Ústeckého kraje schválilo vyhlášení mimořádného termínu dotačního řízení, které je již zveřejněno na stránkách kraje a od 6. do 11. 9. 2019 budou poskytovatelé podávat své žádosti na dofinancování pouze na platy, mzdy a jejich navýšení a na navýšení zvláštních příplatků za směnnost.
Poskytovatelé sociálních služeb mohou tedy žádat o dofinancování. V čem je tedy problém?
Problém je v celém systému. Kraj má sice na svém účtu finanční prostředky od 26. 7. 2019, nicméně celý proces, než se prostředky dostanou k poskytovatelům, je velmi zdlouhavý. Jde o schválení vyhlášením mimořádného kola dotačního řízení v orgánech kraje – zveřejnění dotačního programu v souladu s rozpočtovými pravidly po dobu minimálně 30 dnů – podávání žádostí – hodnocení žádostí – schválení výsledků rozdělení finančních prostředků v orgánech kraje – podpisy dodatků ke smlouvám a teprve poté může dojít k samotnému vyplacení přidělených prostředků. Řada poskytovatelů byla nucena v souvislosti s nedostatkem finančních prostředků řešit úsporná opatření. Z tohoto důvodu budeme muset skutečně vyčkat podaných žádostí od poskytovatelů, kde vyčíslí své aktuální požadavky a následně budeme moci přijmout nějaké závěry. Výplata finančních prostředků je plánována na začátek října.
Má kraj ještě nějaké další možnosti financování sociálních služeb? Co se stane, když se všechny potřebné peníze nenajdou?
Nerada bych předjímala další vývoj. Nyní je pro nás důležité rozdělit finanční prostředky mezi poskytovatele a podle výsledků začít individuálně jednat se zřizovateli jednotlivých poskytovatelů o možnosti dofinancování i z jejich strany a podobně.
Kolik peněz dostanou organizace kraje a kolik ostatní poskytovatelé sociálních služeb v regionu?
Rozdělení finančních prostředků bude probíhat transparentně, tedy pro všechny stejně, bez rozdílu zda jde o organizaci kraje, obce či jinou neziskovou organizaci. Nicméně po rozdělení těchto prostředků budeme jednat i s našimi organizacemi ve věci případného dalšího dofinancování z prostředků kraje formou navýšení příspěvku zřizovatele. Na začátku roku jsme totiž evidovali požadavky našich organizací na dofinancování ve výši zhruba 65 milionů Kč.
Kolik zařízení se v kraji stará o seniory a jaký vliv to v péči bude mít?
V kraji máme zhruba 4 763 lůžek pro seniory (z toho 1 225 lůžek zajišťuje kraj a 3 538 lůžek ostatní poskytovatelé). Prozatím nemáme od těchto poskytovatelů avizováno propouštění, tlumení či případně rušení služeb. Každopádně v dané věci probíhá ze strany Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR sběr dat a koncem srpna budou mít kraje informace k dispozici. Z našeho monitorování situace však také víme, že ačkoliv prozatím nedochází k utlumování služeb a podobně, dochází u poskytovatelů ke změnám rozsahu poskytované služby, ke změnám provozní doby a podobně.
Jaké částky šly na sociální služby v minulosti? Je to víc nebo méně než loni a předloni a kolik potřebují v příštím roce?
V letošním roce se skutečně jednalo o historicky nejvyšší dotace na sociální služby, nicméně v rámci této dotace nebyly zohledněny dvě změny nařízení vlády o platových poměrech z roku 2017. Ústecký kraj podal žádost o dotaci pro rok 2019 ve výši 2 095 223 595 Kč a pro rok 2020 ve výši 2 092 477 768 Kč (v roce 2020 budou realizovány dva individuální projekty na podporu sociálních služeb z Evropských zdrojů, proto je požadavek na rok 2020 nižší oproti roku 2019).
Co bude kraj dělat, aby se letošní krize s financováním sociálních služeb neopakovala v dalších letech?
Již dlouhodobě kraj poukazuje na nutnost změny celého systému financování sociálních služeb. MPSV s touto změnou počítá v rámci velké novely zákona o sociálních službách, kdy by se nově měla dotace poskytovat na tři roky a nově by měla být mandatorním výdajem. Do doby než bude schválena novela, by však bylo potřeba aktualizovat směrná čísla, která jsou pro MPSV závazná při rozdělování dotací pro kraje (výše procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok). Po přechodu financování sociálních služeb z úrovně MPSV na kraje v roce 2015 bylo dohodnuto, že se bude jednat o přechodný systém po dobu tří let a poté se vyhodnotí. Dosud se tak nestalo a je potřeba říci, že se sociální situací v kraji (velký podíl nezaměstnaných, nejvyšší počet vyloučených lokalit a celá řada dalších specifik) by to bylo více než žádoucí, aby z úrovně MPSV došlo k nové-mu posouzení těchto procentních podílů.
