Příští sezóna v Severočeském divadle. Na co se můžeme těšit?


Severočeské divadlo v Ústí nad Labem představuje svůj nový dramaturgický plán    na divadelní sezónu 2017/2018 a nové předplatné, jehož prodej byl zahájen            22. června.

Výhody předplatného:

pravidelná návštěva divadla v den, který jste si vybrali

stálé místo v hledišti

výrazná sleva oproti cenám vstupenek ve volném prodeji

shlédnete vybrané inscenace v podání Severočeského divadla s.r.o. a představení hostujících souborů zařazených v rámci abonentní skupin

předplatné šetří Váš čas, abonentky jsou přenosné, můžete je půjčit nebo darovat, nemusíte se zabývat rezervacemi a vyzvedáváním vstupene

měsíční programy Vám pravidelně každý měsíc zašleme až domů

možnost získání bonusového kupónu v hodnotě 250 Kč každému novému abonentovi

 

PREMIÉRY NOVÉ SEZÓNY

Zdeněk Barták, Petr Markov:
CASANOVA

muzikál

Jméno Casanova, stejně jako Don Juan, je synonymem pro dobyvatele ženských srdcí.
Kdyby náš muzikál líčil pouze jeho milostné avantýry, mohla by to být pěkná nuda. My        ale chceme v Casanovovi vidět především galantního muže ze staré školy, který ženy nevyužíval pouze pro svou rozkoš, ale spíš jako mecenášky, přímluvkyně, a často dokonce jako zdroj cenných informací, ze kterých těžil jako diplomat a špión. Náš příběh se odehrává na sklonku jeho života, kdy působil jako knihovník na Duchcově. Dopisoval si a „diskutoval“ tam odtud o politice a filosofi s největšími osobnostmi své doby, jakými byli například Voltaire, Jean – Jacques Rousseau, carevna Kateřina Veliká a další. Byl autorem dvaatřiceti knih, dokonce snad i fantastického románu „Cesta do středu Země“, který mu s velkou pravděpodobností „šlohnul“ Jules Verne. Přesto se dokázal proslavit až svojí autobiografí „Historie mého života“, kterou sepsal právě na Duchcově. A tato Casanovova „cesta            ke slávě“ bude hlavním motivem našeho komediálně laděného muzikálu.

EdvardGrieg:
PEER GYNT

baletní suity

Příběh Peer Gynta nás zavede do snové norské krajiny, kde tento hlavní hrdina prožívá svůj rozervaný neutišený život, plný lásky, zrady, bolesti, ztrát a útěků, říká choreografka Marika Hanušová, která se v této první části večera nechává unést překrásnou hudbou norského skladatele Edvarda Griega a z dramatické předlohy Henrika Ibsena sleduje zejména charakter a ústřední motivy života Peer Gynta. Snovou, až pohádkovou atmosféru podporuje tanec na špičkách a nádherná scéna i kostýmy návrháře Josefa Jelínka.

Georges Bizet, Rodion Ščedrin:

CARMEN

S Carmen se ocitneme v aréně Sevilly, kde láska, svůdnost a žárlivost dožene hlavní hrdiny k vraždě. Jde o světoznámý příběh, podle novely Prospera Mériméého, který geniálně hudebně ztvárnil Georges Bizet. V našem večeru uslyšíte Carmen suitu od Rodiona
Sčedrina, podle Bizetovy předlohy. V této druhé části večera najdeme trochu jiný pohybový slovník Mariky Hanušová – tentokrát velmi emotivní, vycházející ze španělského temperamentu. Obě choreografie tvoří ve své rozličnosti jeden harmonický celek. Jsou to dva příběhy – dva osudy muže a ženy z naprosto odlišných krajů, s rozdílným přístupem k životu, ale hlavně zde najdeme nit protkanou oběma příběhy… a tou je láska.

Carl Zeller:
PTÁČNÍK

opereta

Operetu Ptáčník (Der Vogelhändler) zkomponoval Carl Zeller na začátku 90. let 19. století     a její lidový příběh o lásce ptáčníka Adama a dívky z pošty Kristy, v němž nechybí intriky barona a jeho synovce, včetně divadelně vděčných záměn jednajících postav, okouzluje svojí upřímností posluchače dodnes. Velký podíl má na tom především hudba, neboť Zellerova partitura doslova hýří jak nádhernými hudebními nápady, tak i ušlechtilým orchestrálním zvukem. Na myšlenku operety o ptáčníkovi přišel Zeller během jedné své letní dovolené       v tyrolských horách. Libreto operety mu napsali Moritz Nitzelberger-West a Ludwig Held
podle francouzské divadelní hry Varina a Bievilla „Ce que deviennent les roses“, jejíž děj       je zasazen do fktivního Rýnského falckrabství začátku 18. století. Bouřlivý úspěch Ptáčníka – premiéra se konala 10. ledna 1891 – dosáhl v Divadle na Vídeňce 184 repríz a jen              na německých jevištích se do roku 1900 dočkal Ptáčník tří tisíc představení.

Wolfgang Amadeus Mozart:
KOUZELNÁ FLÉTNA

opera

Kouzelná flétna je poslední dílo Wolfganga Amadea Mozarta, které bylo poprvé uvedeno ve Vídni 30. září 1791 v Divadle Na Vídeňce. Německé libreto k opeře napsal Emanuel Schikaneder. Autoři vyšli z tradice starovídeňské kouzelné opery, jednoho z typů singspielu, zpěvohry kombinující zpívané a mluvené pasáže, v němž vedle postav ze světa lidí vystupovaly různé pohádkové bytosti i zvířata. Kouzelná flétna se stala nejslavnější ukázkou tohoto žánru nejen díky pohádkovému příběhu, ve kterém princ Tamino za pomoci
kouzelné flétny a komického společníka Papagena hledá cestu k princezně Pamině, dceři Královny noci, ale také díky odkazům na zednářskou symboliku a v neposlední řadě díky Mozartově okouzlující hudbě. Rok po vídeňské premiéře se opera hrála i v Praze a to v budově dnešního Stavovského divadla 25. října 1792. Jde o jedno z nejhranějších děl světového operního repertoáru.

 

William Shakespeare, Dmitrij Šostakovič:
ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY

balet

„Když narazí kosa na kámen, létají jiskry až do oblak“ Slavná divadelní hra Wiliama Shakespeara v taneční podobě neoklasického tance. Příběh se odehrává v italské Padově, kde se bohatý kupec Baptista snaží provdat své dcery Biancu a Kateřinu. O něžnou              a křehkou Biancu je nemalý zájem, jenže vzpurná a nepřístupná Kateřina                             je starší, tudíž se musí provdat dříve, nežli Bianca. Jinak by zůstala otci doma „na ocet“. Jediný, kdo se odváží si drzou Kateřinu vzít je veronský šlechtic Petruccio. Podaří se mu zklidnit láteřivou semetriku Kateřinu a udělat z ní pokornou a reprezentativní choť?

Oskar Nedbal:
Z POHÁDKY DO POHÁDKY

balet

Na jeviště Severočeského divadla v Ústí nad Labem se vrací po mnoha letech pohádkový balet „Z pohádky do pohádky“. Krásné a přitom jednoduché melodie slavného českého skladatele zná opravdu každý, aniž by třeba věděl, že pochází právě z baletní partitury, jejíž předlohou byly ty nejznámější české pohádky. Úprava, která vznikla pro Baletní studio našeho divadla sice některé drobnosti děje trochu mění, ale celek zůstává: okouzlení barvitým světem dětské fantazie …