Primátorka Věra Nechybová: Tři roky na rozbouřeném moři

  •  

Primátorka Věra Nechybová vstupuje do posledního roku spravování města Ústí nad Labem bez podpory silné koalice, nově v čele Ústeckého fóra občanů a se schváleným městským rozpočtem 1,9 miliardy korun.

Jak se vládne městu bez většinové podpory vítězné strany nebo koalice?

Byly to pro mě tři roky na rozbouřeném moři. Dlouhá, obtížná a častá vyjednávání, odchody a návraty k jednacímu stolu. Ale přináší to i dobré věci. Každý by si to měl vyzkoušet. Nutí nás to k mnohem větší a otevřenější komunikaci. Ne vše, s čím přijde opozice, je pro nás špatné. Naopak. V takové diskuzi vznikají kvalitní a odpovědná řešení a zmizela obvyklá arogance politických bloků. Vládneme, nerušit – to pro nás rozhodně neplatí. Každý zastupitel má větší prostor pro hájení zájmu svých voličů a jsem ráda, že se to projevilo i při schvalování rozpočtu pro letošní rok, kdy náš návrh získal rekordní podporu. Z 29 přítomných zastupitelů mu dalo dvacet sedm hlas a jen dva se zdrželi.

Ale ne vše se dá prosadit vyjednáváním.

Vše ne. Převzala jsem odpovědnost za rozkradené a zkorumpované Ústí a jsem stále pod silným nátlakem různých lobbistů, chcete-li kmotrů, kterým sice úspěšně čelím, ale mám málo hlasů na jejich likvidaci.

Jaký byl pro město uplynulý rok? Pro městskou kasu?

Byl to pozitivní rok. Za mimořádný úspěch pokládám odvrácení plateb hrozivých sankcí za zděděné projekty. Například nám hrozila za IPRM mobility sankce 76 milionů korun. Trpělivě a důsledně jsme šli za svým a přesvědčili monitorovací výbor ROP Severozápad. Nakonec z toho byla jen symbolická desetitisícová pokuta. Dluh u Evropské investiční banky a Komerční banky jsme za tři roky snížili z 1,4 miliardy korun pod miliardu. A to přesto, že nám o 20 milionů klesly odvody z provozování heren.

Kde a kdy vznikl tak obrovský dluh?

Půjčkou na rozvoj. Na rekonstrukci muzea, na opravu kulturního domu, na vybudování lanovky… Je to úvěr, který vznikl v roce 2005 s tím, že jeho první splátky mělo město začít platit až za deset let. Nechci hodnotit rozhodování tehdejší radnice o potřebnosti takového úvěru nebo ceny zakázek. Co mohu hodnotit, je míra odpovědnosti tehdejší městské reprezentace, která byla díky odkladu splátek velmi nízká. Zatížit město více než miliardovým dluhem, odložit splátky, a přitom nespořit a nevytvářet rezervní fondy pro budoucí platby, to je styl, po nás potopa.

Vás možnost vzít si podobný úvěr nenapadla?

Možnost úvěru s odloženými splátkami je i pro nás, ale nechci o ní vůbec uvažovat. Pro nás je důležité dluh co nejvíce a co nejrychleji smazat, aby se město nadechlo a mohlo se rozvíjet bez strachu z nějakého finančního kolapsu.

Peníze na opravy ale potřebné jsou.

Peníze potřebujeme na vše, na co se podíváme. Na silnice, na školní budovy, na domovy pro seniory. Dlouhodobá zanedbanost majetku města je velká a nedá se napravit za rok. Tím se oklikou vracím k otázce, do čeho investovat. Dát stovky milionů do muzea a kulturního domu možná nutné bylo, já ale stavím do popředí opravy budov a sídel, ve kterých denně docházejí nebo v nich bydlí děti, starší nebo nemocní lidé. V loňském roce jsme navýšili prostředky na stavební opravy, na výtahy, na výměny oken, na výměnu topení a zateplení. A letos zase.  Abychom dali nevyhovující stav do pořádku, potřebovali bychom miliardu až miliardu a půl. Nezbývá než šetřit a opravovat postupně po statisících. Ale dynamika oprav se zvyšuje a veškerý přebytek rozpočtu jde do těchto prací.

Prosadila jste zrušení poplatků za svoz odpadů. Opravdu si to může město dovolit?

Pokud budeme úměrně snižovat dluh města a klesnou splátky úvěrů, jsem přesvědčena, že si to město bude moci dovolit. A hlavně. Je to splnění slibu, který dali občanům předchozí reprezentanti města. Řekli, my zvýšíme daň z nemovitostí a vy nebudete platit za svoz odpadů. Příjem z daní z nemovitostí do městského rozpočtu vzrostl enormně, z nějakých 25 milionů na 75 milionů korun, ale na druhou část slibu se zapomnělo. To teď napravujeme. Sliby se mají plnit.

I přesto, že během několika let vzrostou ceny likvidace odpadů v důsledku zastavení skládkování?

V případě nějakého extrému možná, ale ten nečekáme, dokud tady budu, tak budeme držet svozy zdarma. Nechceme zatěžovat různými poplatky mladé rodiny a seniory na nízké hladině příjmů. Sportoviště, divadla, to jsou služby pro určité cílové skupiny, zrušení poplatků je pro všechny. A také jsme tím odstranili nespravedlnost. Ti poctiví platili řádně a na nepoctivé vynakládalo město na vymáhání a na náklady exekucí obrovské prostředky, které se nám nemohly nikdy vrátit.

Dalšími poplatky, které zasahují do rozpočtů ústeckých domácností, jsou platby za teplo z centrálního zdroje. Máme se obávat zvýšení ceny?

Poté, co zastupuji město ve společnosti THMÚ, nedošlo k navýšení ceny tepla. Společnost musí být v zisku, ale cena tepla nesmí zbytečně zatěžovat občany.  Problém je udržet ji v případě odpojovaní více objektů a jejich přechod na lokální zdroje tepla. Musíme se bavit o tom, co je pro město lepší – dvě stě malých komínů nebo využívat jeden centrální zdroj, který tu stojí, je zmodernizovaný s podstatným snížením emisí. V minulosti přišla nabídka od ČEZ Teplárenské na odkup našeho podílu v THMÚ, zastupitelé to projednali a odložili. Já si myslím, že je dobré znát cenu, za kterou bychom podíl v THMÚ prodali, ale s podmínkou dlouhodobé fixace ceny tepla.

Co se ale zdražuje, to jsou poplatky za vodné a stočné.  Město má podíl v Severočeské vodárenské společnosti. Další zdražování vody je na obzoru?

Město sice podíl v SVS má, ale vzhledem k počtu podílů obcí a smluvním omezením cenu prakticky neovlivní. Již letos došlo k nárůstu ceny, a to ještě nedošlo k odkoupení akcií společnosti Veolia. Víme, že SVS má na odkup miliardu korun, ale cena akcií je 2,1 miliardy korun. Chybí miliarda, jsem si téměř jista, že cena vody poroste. SVS se už ani nechce podílet na projektech kanalizace. V Brné, ve Vaňově a jinde. Jen v Brné jde o 120 milionů, které by mělo platit jen město. A navíc, po určité době my tu kanalizaci musíme předat SVS, aniž by tím došlo ke zhodnocení podílu města v této společnosti. Proč máme investovat do něčeho, co provozuje a poplatky inkasuje někdo jiný, který si bez nás nastavuje ceny. S tím se nemohu smířit a svedu boj o nápravu tohoto nerovného vztahu.

Zavedli jste také zcela nový poplatek – z ubytovací kapacity.

Poplatky z ubytovacích ka-pacit vybírají městské obvody, takže se pomohlo obvodům. Iniciativa je z vedení města, přišli jsme s vyhláškou a obvody ji projednaly a uvedly v život. Jde o stovky tisíc korun, na Severní Terase kolem 400 tisíc korun, v Neštěmicích kolem devadesáti tisíc ročně.

Hned na to přišlo opatření obecné povahy na omezení výplat příspěvků na bydlení. Proč?

To je nástroj státní správy. My jsme ho jen využili a spolu s policií a OSPOD vytipovali více než dvacet lokalit. V nich nově přistěhovavší nedostanou příspěvky na bydlení. Nám to dává možnost alespoň zčásti omezit sociální turistiku a zabránit také zhoršení situace, co se týče bezpečnosti, hygienických podmínek, sociálních jevů, výchovy dětí atd.

Ale to řešíte problém jen u spekulantů s dávkami, kteří sem teprve míří.

Řešíme i ostatní. Jen nám v tom nesmí bránit stát. Jsem velkým kritikem dotací ministerstva pro místní rozvoj. Jak na demolice, tak na sociální bydlení. Program demolice objektů ve vyloučených lokalitách má městům pomáhat, ale má tak velká omezení, že se míjí účinkem. Například, abychom mohli z programu čerpat finance na demolici zcela zdevastované ulice Na Nivách, nesměli bychom s pozemky po demolice deset let nakládat. Čili nahradit jedno mrtvé místo druhým.  My nemáme prostředky na výstavbu bytů a jediným naším trumfem pro investory bytové jsou pozemky. Na Nivách tak půjdeme do demolice z našich prostředků.

Ta omezení vyplývají z pravidel v Evropské unii?

Ale kdepak, to je naše česká specialita. Stejně tak omezení programu sociálního bydlení. Pokud bychom čerpali peníze na sociální byty, nesměli bychom vykupovat nemovitosti a zřizovat sociální byty ve vyloučených lokalitách. To je nesmysl. Proč vykupovat nemovitosti za vysoké ceny v lukrativních čtvrtích pro sociální bydlení?

Zní to jako nesmyls. Jak tedy chcete řešit sociální bydlení a současně vyloučené lokality?

Jedním z nástrojů, jak toho docílit, je výkup nemovitostí, výkup domů a bytů do majetku města. Takový návrh už prošel zastupitelstvem. Vykoupíme vytipované objekty bez omezení lokalit a postaráme se o bydlení pro lidi, kteří do Ústí přišli za prací, pracují ve veřejném sektoru, mají minulost bezproblémového soužití. Dotace by pomohly, ale nesmějí svazovat. Jednou skončí a co pak. Měli bychom pečovat o naše zaměstnance, o zaměstnance firem, které se v Ústí chovají společensky odpovědně, pomoci mladým lidem, kteří hledají bydlení po absolvování studia. A chceme tím také omezovat růst vyloučených lokalit a zlepšit v nich bezpečnostní a hygienické podmínky.  K tomu více strážníků, více služeben, více asistentů prevence kriminality z místních obyvatel. V Mojžíři jsou celé ulice, kde lidi nepracují, devastují domy a byty, narušují sousedské sou žití. Když se koncentrace takto problémových nájemníků sníží z těch devadesáti na šedesát a méně procent, možná si to idealizuji, ale věřím, že to ovlivní ostatní a zlepší životní podmínky.

To se týká i Předlic?

Nezakrývám, že v Předlicích to půjde nejsložitěji a nejpomaleji. Základní problém je s vlastníky zchátralých domů, ve kterých žijí lidé bez příjmů, nepočítám-li dávky, kterým nevadí zoufalá hygienická situace. Vlastníci nemají zájem řešit havarijní stav budov, nejednají s námi. Noví nájemníci pak budou mít problém s okolním prostředím. Ale neházím flintu do žita.

Mluvíte o větším počtu služeben a větším počtu strážníků. Těch ale máte i dnes málo.

Tabulkové platy nové lidi do těchto služeb nelákají. V takové situaci je požadavek státu na maturitu i u starších strážníků další nesmysl. Kvůli tomu nám odešla spousta zkušených strážníků, kteří znali prostředí a uměli jednat s problémovými lidmi. To je pro nás velká ztráta a musíme dělat více náborů, abychom doplnili stav. Zvládneme to.

V prosinci oznámilo Ústecké fórum občanů (UFO), že se budete stát v čele jejich kandidátky pro komunální volby. Co vás přimělo k tomu, že z pozic zastupitelky, zvolené za hnutí ANO, a poté primátorky bez stranické podpory stáváte primátorkou, reprezentující Ústecké fórum občanů?

Dostala jsem nabídku, kterou jsem bez dlouhého zvažování přijala. Jsou to lidé, které znám, se kterými se mi dobře spolupracuje, se kterými si stačí jen podat ruku a to, co si dohodneme, platí. Není to velká neznámá, jako byli lidé, v mém případě, z kandidátky hnutí ANO 2011. Nikdo nás z Prahy neřídí a neintrikuje. Na začátku mělo UFO jen dva zastupitele. Teď je v našem klubu pět zastupitelů a základna členů a příznivců roste.

Nebojíte se, že vás smetou ANO a další celostátní strany?

To rozhodnou voliči. Oni posoudí, co tihle patrioté, ústeč tí lékaři, sportovci, učitelé za tři roky dokázali. Zachránili Činoherní studio, zvýšili příspěvky do sportovních klubů a mládežnických sportů, odstartovali akce a výhody pro seniory, zrušili poplatky za odpad, snížili zadluženost.  Bez kmotrů a pražských centrál. Já sázím na to, že je za námi vidět kus práce, jsme transparentní a mezi lidmi. A víme, jak dál. Sním o tom, že mám dost sil na odstranění zlodějů, kteří mohou ovlivňovat chod Ústí.