O tom, že je synem herce Jana Wericha, se dozvěděl ve čtyřiadvaceti

  •  

Synem slavného českého herce Jana Wericha je bývalý dlouholetý ředitel Evropské obchodní akademie v Děčíně Jiří Petrášek. Že je jeho pravým otce právě Jan Werich se dozvěděl až ve čtyřiadvaceti letech. Po otci nezdědil jen vizáž a humor, ale i chuť bavit lidi.

Kdy jste se o tom, že byste měl být synem Jana Wericha, dozvěděl poprvé?

To, že je mým pravým otcem Jan Werich jsem se dozvěděl v roce 1980. Řekla mi to adoptivní maminka, a řekla mi to až po smrti mého otce, protože se domnívala, že bych se za ním třeba rozběhl. To bych ale nikdy neudělal, protože jsem adoptivní rodinu měl moc rád.

Změnilo to váš život?

Bylo to mě překvapení, ale v té době to můj život nezměnilo, protože jsem si to nechal pro sebe.  Změnilo se to zhruba před 10-12 lety, když se to objevilo jako veřejná informace. Pak chtěl každý rozhovory a tím to všechno začalo.

Ta podoba je neuvěřitelná, neuvažoval jste o tom, že si jak otec necháte narůst plnovous?

Mě vždycky Květuška Fialová říkala: “Kocoure, nech si narůst vousy, ať vypadáš jako táta.“ Ale mě za každou cenu nejde o to vypadat jako táta a navíc mě vousy trochu vadí. Takže o plnovousu neuvažuji.

Hrajete, moderujete, dabujete. Umělecké sklony máte evidentně po otci. Čím se zabýváte v této chvíli?

Já toho dělám mnoho. Teď jsem dotočil další díl seriálu Případy prvního oddělení, mám roli v českém kinofilmu Cirkus Maximum, jezdím s divadelním představením Ven ze stínu aneb kdybych nebyl Werichem, dělám pořad Hovory W, kam si zvu hosty. Také moderuji a ve dvou jazycích provádím po Staroměstské radnici.

Vystupujete i pro seniory?

Velmi často dělám besedy pro seniory a moc mě to baví. Senioři jsou trochu jiné obecenstvo, než ti mladší, protože ještě znali otce Jana Wericha. Je to ještě generace, která ho zažila, takže mi kolikrát povídají, že ho potkali nebo s ním mluvili.

Máte nějaké přání, třeba herecké, které byste chtěl, aby se vám splnilo?

Vždy jsem říkal, že toužím po roli krále. Takového, jako hrál táta. ve známé české pohádce Byl jednou jeden král. Já bych byl ale hodnější a Marušku bych nevyhnal (smích).

Vánoce jsou obdobím pohádek, máte nějakou oblíbenou?

Pohádky mám rád odmalička. Zrovna Byl jednou jeden král je moje nejoblíbenější. Je to pohádka, která charakterizuje tátu jinak, než třeba Císařův pekař. Mám rád pohádky s překvapením. A pak mám rád pohádky, které o něčem vypovídají, které nám něco dají.