Nová fontána k oslavám 155 let výroby porcelánu v Dubí

  •  

Na nádvoří u hlavního vstupu do areálu Českého porcelánu v Dubí má své místo zbrusu nová fontána, vzniklá k 155. výročí výroby porcelánu v tomto místě. Autorem návrhu je jeden ze současných předních českých keramiků, akademický sochař Jiří Laštovička, který má úzkou vazbu na porcelánku v Dubí i Duchcově.

S duchcovskou manufakturou se seznámil v roce 1972, kdy tu coby student absolvoval čtrnáctidenní praxi. „Těch zmíněných čtrnáct dní bylo intenzivní školou, která mne přivedla k poznání, že porcelán je ten materiál, který mi dává úžasné možnosti ve volné tvorbě,“ říká Jiří Laštovička. „V sedmdesátých letech byly porcelánky v Československu spojeny v jeden celek, bylo tam asi 22 závodů,“ vzpomíná. „Byla mezi nimi také porcelánka v Dubí, ale ta tam působila jako stát ve státě, měla svá specifika, jako jediná vyráběla hrnky. No a my, co jsme působili v té době v pražském Ústavu bytové a oděvní kultury, jsme navrhovali dekory centrálně pro celou republiku! Tedy i pro Dubí. V té době jsem se poznal s Vladimírem Feixem a tady začala i naše dlouholetá spolupráce. On měl vždy jasné představy o chodu fabriky, o tom, jaký porcelán vyrábět, přicházel s nápady, což zase jinde neuměli,“ vzpomíná Jiří Laštovička, který byl dokonce jedním z těch, co spolu s Vladimírem Feixem stáli u zrodu Hrnkového sympozia.

Tentokrát je Jiří Laštovička spojen s Dubím fontánou. „V prvopočátku jsem byl osloven s tím, abych navrhl fontánu do veřejného prostoru v Teplicích s tím, že bude realizována v porcelánu. Vzhledem k tomu, že provázanost Českého porcelánu a města Teplice je celkem nasnadě, chtěl jsem tuto skutečnost promítnout do vlastního projektu. Jak jsem byl informován, návrh nebyl vybrán z obavy, že by takovýto objekt bylo velmi obtížné uchránit před vandalismem. Asi po roce mne znovu kontaktoval  generální ředitel Vladimír Feix, že by tento projekt rád realizoval v areálu závodu, a to k 155. výročí výroby porcelánu v Dubí. K tomuto účelu vznikl i realizační tým ze zdejších zaměstnanců, bez kterého by nebylo možné projekt uskutečnit,“ zdůrazňuje autor.

Co bylo inspirací? Samozřejmě cibulák se vším všudy, tedy dekor, tvar a barva. „Tyto tři základní prvky bylo potřeba sjednotit v nový celek, tedy ve funkční fontánu. Nosné prvky rotačního tvaru nevybočují z tvarového schématu souboru Rokoko, který je nositelem kobaltového dekoru. Stejný princip platí i u fontány. Výjimkou jsou plastické listy provedené oproti plošnému dekoru třírozměrně, přestože jsou s ním iluzivně propojeny. V tomto případě šlo o tvarovou pestrost, která hraje roli v měnících se pohledech a celkové kompozici. Základní grafický motiv cibuláku je pak přehledně viditelný na dně fontánového bazénu,“ sděluje akademický sochař Jiří Laštovička, který si tímto dal vlastně i dárek ke svým současným sedmdesátinám.

Na základ a okraj fontány, která byla slavnostně zprovozněna 22. srpna, bylo zapotřebí na pět kubíků betonu. Sestavena je celkem z 311 kusů porcelánu o váze 640 kg. Fontánu tvoří trojice sloupů o nestejné výšce, kdy nejvyšší dosahuje 255 a nejnižší 155 centimetrů.  Maximální šířka rozet, jež každý ze sloupů ukončují, je 85 cm a hmotnost 35 kg. Průtok vody je 10 litrů za sekundu.

Libuše Maxová

 

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*