Ladislav Drlý: Pracovníci sociálních služeb asi dostali do vínku zvláštní dávku lidskosti

Radní Ústeckého kraje Ladislav Drlý je předsedou komise, která má na starosti investice a majetek. Podle něho je investování do seniorů, jejich pohodlí a zpříjemnění pobytu stejně důležité jako například opravy krajských silnic.

Už několik let, kdy na kraji máte na starost finance a investice, pendlujete mezi Ústím a Chomutovem. Není to náročné?

V  tomto  volebním  období mám na starost „pouze“ majetek a    investice. Co se týká dojíždění z Chomutova do Ústí, nemám s tím zásadní problém. V maximální možné míře využívám  hromadnou  dopravu. Časově to vyjde téměř nastejno a   já se mohu v pohodlí vlaku věnovat práci.

Řídíte sám? Jak se vám jezdí po „krajských silnicích“?

Raději  využívám  hromadnou  dopravu  nebo  se  nechávám vozit. Co se týká silnic, je třeba si uvědomit, že na území kraje jsou silnice a dálnice, které  prostřednictvím  Ředitelství silnic a dálnic spravuje stát,  pak  jsou  krajské  komunikace,  které  spravuje  naše Správa a údržba silnic, a jsou zde  i     komunikace  obcí.  Pokud  někdo  kritizuje  stav  komunikací,  měl  by  rozlišovat, zda jde o dálnici nebo silnici první třídy, tedy státní, silnici druhé nebo třetí třídy, které  jsou  zpravidla  kraje,  nebo místní komunikaci vlastněnou a spravovanou obcí. Krajské  silnice  jsou  každý rok  monitorovány  odbornou firmou a známkovány jako ve škole.  V  současné  době  mají krajské  silnice  průměrnou známku 3–. Na to, abychom se dostali na úroveň lepší trojky, by kraj musel nainvestovat minimálně 12,5 miliardy korun. Ročně kraj vynakládá na údržbu silnic více než 1,2 miliardy korun. Při rozhodování o tom, kde  vystačíme  se  záplatami nebo  s obnovou  vrchní  vrstvy a   kde se již musí přistoupit k  rozsáhlejší rekonstrukci, přihlížíme k výsledkům monitorování. Podle firmy, která monitorování silnic provádí, jsou silnice Ústeckého kraje jedny z nejlepších v ČR.

Máte na starost investice. Kolik peněz už kraj investoval do domovů pro seniory? A do kterých?

Kraj má na poskytování sociálních služeb zřízeno 14 příspěvkových  organizací,  do kterých za posledních 8 let investoval více než miliardu korun.  Vyjmenovat  jednotlivé akce by zabralo příliš mnoho místa,  takže  alespoň  obecně uvedu,  že  jsou  zaměřeny  zejména na zpříjemnění pobytu našich klientů a zvýšení jejich bezpečnosti,  usnadnění  práce  personálu,  úsporu  energií a podobně.

Kolik domovů ještě rekonstrukci potřebuje? A kdy na ně dojde?

Na tyto otázky se pokusím odpovědět  najednou.  Každý, kdo  vlastní  nějakou  nemovitost,  ví,  že  její  údržbu  musí provádět průběžně. Žádná nemovitost není nikdy v takovém stavu, aby na ní nebylo co zlepšovat, co opravovat. Takže investice do majetku sloužícího poskytování  sociálních  služeb budou pokračovat i nadále. Někde půjde jen o drobné udržovací investice, jinde, jako například ve Velemíně na Litoměřicku o výstavbu nového areálu, jako náhrady za zámek v  Milešově. Není to proto, že bychom  nechtěli  našim  seniorům dopřát život na zámku, ale podmínky památkářů jsou tak tvrdé, že při jejich dodržování  nejsme  v těchto  prostorách schopni pro naše klienty ani  zaměstnance  zabezpečit podmínky odpovídající začátku jedenadvacátého století.

Má kraj dostatek financí na podporu seniorů? A které jejich aktivity podporuje?

Obecně řečeno, financí není nikdy  dost.  Asi  bych  dovedl představit  větší  podporu  aktivit seniorů, ale každý výdaj musí být pokryt odpovídajícími příjmy. V tomto ohledu je hospodaření kraje stejné jako hospodaření  domácností.  Ve výdajích  krajského  rozpočtu tvoří sociální oblast kolem 8,5   %. Je to přibližně stejně, kolik  dáváme  do  krajských silnic.  V  tom  jsou  zahrnuty všechny aktivity týkající se této oblasti, tedy nejen podpora seniorů. Pokud chcete znát detaily,  doporučuji  obrátit  se na odbor sociálních věcí.

A co zákonné zvýšení mezd pracovníků v sociálních službách? Jakým způsobem se budou navyšovat a jak se na tom kraj bude podílet? Bude jen přerozdělovat?

Velmi  si  vážím  práce  pracovníků  sociálních  služeb. Zřejmě dostali do vínku zvláštní  dávku  trpělivosti,  přívětivosti,  lidskosti…  tedy  těch vlastností, které jsou třeba pro zvládnutí  tak  obtížné  práce. Za to by měli být také náležitě ohodnoceni.

Senioři z obcí si často stěžují na diskriminaci, že například ti s trvalým bydlištěm ve městě mají jízdné v MHD zdarma, ale těch okolních obcí se to netýká. Je v silách kraje toto nějak zařídit celoplošně?

MHD  není  provozována krajem. Zajišťují ji města prostřednictvím dopravních podniků, kterým také hradí prokázanou ztrátu. Vstup kraje do tohoto  smluvního  vztahu  by byl problematický. Jak by kraj kontroloval, jak senioři MHD využívají? Jednodušší a rychlejší  řešení  je  dohoda  obce s  městem,  ve  které  se  obec zaváže hradit příslušnou část prokazatelné  ztráty.  Dalším řešením je přijetí zákona, který dopravcům uloží povinnost přepravovat seniory zdarma.

Je už v celém kraji navázána, zejména pokud jde o jízdenky, doprava takzvanými zelenými autobusy s místní MHD?

Není.  A pro  občany  je  to škoda. Uvedu to na příkladu. Chomutov a Ústí nad Labem do integrovaného systému zapojeny  jsou.  Když  je  pacient z  Chomutova bydlící na sídlišti pozván na vyšetření do Masarykovy  nemocnice  v Ústí, koupí  si  v chomutovském trolejbuse  síťovou  jízdenku Dopravy  Ústeckého  kraje  za 130   Kč. S    touto jízdenkou dojede na chomutovské nádraží. Nastoupí do vlaku, dojede do Ústí, kde přestoupí na trolejbus, který jej doveze k Masarykově nemocnici. Po vyšetření se na stejnou jízdenku vrátí zpátky.  Pokud  by  si  kupoval jízdenku v každém dopravním prostředku, byla by jeho cesta o více než 100 Kč dražší.

 Kraj už několik let nakupuje energie na burze. Je to výhodnější? Kolik už ušetřil?

Na burze s energiemi obchodujeme  od  roku  2014.  Máme jistotu, že nakoupíme za nejvýhodnější ceny a od prověřených dodavatelů. Vyčíslení úspor by bylo spekulativní. V porovnání s  výchozím rokem to jsou řádově desítky milionů.

Uvažujete i o tom, že by se další služby nakupovaly na burze?

To nezáleží na nás. Nabídka  komoditní  burzy  je  omezená a právě energie jsou jediným  artiklem,  který  ze současné nabídky burzy může kraj využít.

Jak Ústecký kraj hospodaří? Jaké jsou náklady a výnosy?

Už jsem hospodaření kraje přirovnal  k hospodaření  domácnosti.  V ideálním  případě  jsou  rozpočtované  příjmy a  výdaje  vyrovnané.  Pokud jsou  výdaje  vyšší  než  příjmy musíme  si  něco  odříci  nebo si  půjčit.  Ale  musíme  vědět, z  čeho půjčku vrátíme. Pokud jsou  vyšší  příjmy,  můžeme si dopřát něco navíc, nebo si přebytečné peníze schovat na pozdější dobu. Věřím, že takto uvažuje každá hospodyňka. Jen částka, se kterou hospodaří kraj, je o něco vyšší. Řádově 14 miliard.

V jaké výši se v kraji čerpají evropské dotace? Je to po aféře na ROP Severozápad méně, než bývalo?

Aféra  ROP  Severozápad proběhla  v prvním  plánovacím  období  Evropské  unie. Někteří naši politici si na základě  ne  zcela  objektivních kontrolních zpráv získali politický kredit, ovšem za cenu osočování  a zpochybňování samotné  funkce  ROPu.  Výsledkem  bylo  jeho  zastavení a  na dlouhé měsíce znemožnění čerpání dotací. Ale to je na rozsáhlý rozbor.V  současné  době  probíhá  druhé  plánovací  období. ROPy byly zrušeny a čerpání  evropských dotací řídí přímo ministerstvo. S novými lidmi, kteří se to teprve učí a navíc jsou  pod  obrovským  tlakem. Co když si zase někdo vymyslí kauzu a mediálně je zostudí? Co na tom, že se za několik měsíců nebo dokonce let ukáže, že to nebyla pravda? Proto  se  druhé  plánovací  období rozjíždí mnohem pomaleji, než bychom chtěli.

Kraj finišuje s přípravou rozpočtu na příští rok. Jaké jsou jeho priority a v jaké výši?

Rozpočet  na  příští  rok  je vybilancován a probíhají jeho závěrečné  úpravy,  aby  mohl být  předložen  k projednání v  orgánech kraje.  Před tímto projednáním by bylo předčasné  zveřejňovat  jakékoliv údaje.  Návrh  rozpočtu  bude v  souladu se zákonem před závěrečným  projednáním  v zastupitelstvu  kraje  zveřejněn na úřední desce.

Máte pocit, že je Ústecký kraj přívětivý k seniorům? Narážím tím i na výsledky ankety o nejlepší místo, kde se lidem dobře žije, kde Ústecký kraj skončil na chvostu.

Jsem  skeptický  k výsledkům  jakékoliv  ankety.  Vždy záleží  na  tom,  jaké  otázky a  komu jsou položeny, zda dotázaný sděluje svůj názor nebo vybírá  z odpovědí,  které  někdo připravil a podobně.

Jak se seniorům podle vás v kraji žije? Ptám se i s ohledem na to, že i vy osobně jste v seniorském věku. Co vám nejvíce chybí, případně naopak?

Tato  otázka  je  trochu  zavádějící. Kdo je podle vás senior? Já se jako senior zatím necítím. Byl jsem přát jedné stoleté  seniorce  k narozeninám  a ta  paní  mi  připadala mnohem vitálnější než její padesátiletý  vnuk.  Nepochybuji o  tom, že jsou v kraji senioři, kterým se žije dobře, a senioři, kterým se dobře nežije. Znám příklady z obou konců tohoto rozpětí. Znám i seniory, kteří se pohybují někde uprostřed. Pomáhejme těm, kteří na tom, ne vlastní vinou, nejsou nejlépe,  nechtějme  jejich  život oznámkovat jednou známkou. To lze u silnic, ne u lidí.

Co výše důchodů, přijde vám dostačující? Jako ekonom považujete systém valorizací penzí za dobrý?

Nejsem ekonom, jen se snažím  používat  zdravý  rozum. Možná právě proto v době, kdy jsem měl na starosti krajskou kasu, na konci každého roku zůstala  slušná  suma  k dalšímu  rozdělení.  Systém  valorizací  penzí  dobrý  není.  Teď pro  ilustraci  uvedu  příklad, který nevychází z reálných čísel.  Když  rozhodnu,  že  přidám penzistům 10 %, tak ten, kdo má důchod 10 tisíc dostane přidáno 1000 Kč. Ten, kdo má  důchod  20  tisíc  dostane 2000 Kč. Nůžky mezi bohatými a    chudými důchodci se tak rozevírají. Někdo může namítnout, že ti, kteří mají vyšší důchody, do důchodového systému více přispěli, a mají proto právo z něj víc čerpat. Kolik je ale těch, kteří celý život pobírali  sociální  dávky,  a přesto mají důchod vyšší než ti, kteří si svůj život poctivě odpracovali, jen za nižší plat?

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*