Ve středu 24. dubna zřejmě vyrazím do ústeckého Café Max na literární pořad mého dávného „sudetského“ kamaráda a spisovatele Radka Fridricha, jenž si pro tento večer přizval spisovatelku a překladatelku Pavlu Horákovou. Netuším, zda se bude hovořit o její knížce pro děti Hrobaříci, nebo o jejím nejnovějším románu z akademického prostředí Teorie podivnosti, což mě, jakožto akademika, docela zajímá. To mi ale připomíná, že bych si asi měl co nejrychleji pořídit vstupenku, v Café Max nebývá místa nazbyt.
Jelikož rád spojuji příjemné s užitečným, tak si dovolím přiblížit jednu akci, ke které mám blízko osobně i pracovně. Jde o česko-německou debatu pod názvem Demolice, modernizace a rekonstrukce, kterou 17. dubna pořádal ústecký Hraničář ve spolupráci Collegiem Bohemicem a katedry germanistiky, na níž působím.
Málokdo asi ví, že velké destrukce historického centra Ústí a následná výstavba v socialistickém duchu byly vedeny z drážďanské perspektivy – i v Ústí mělo vzniknout vzorové socialistické město podle drážďanského vzoru. Co s tímto dědictvím dál? Může nám být drážďanská perspektiva i nadále inspirací? Do Hraničáře se chodit vyplatí, podívejte se na aktuální program a nějakou zajímavou přednášku, film či koncert, si určitě vyberete.
Jan Kvapil, pedagog UJEP, člen sdružení Středohoří sobě