Koronavirus: Začátek připomíná chřipku. Rouška má smysl

  •  

Ohrožuje nás pandemie nemoci Covid-19 způsobené koronavirem. Podle ředitelky krajské hygienické stanice Lenky Šimůnkové se toto onemocnění často podobá chřipce a má i podobný průběh. U vážnějších případů, kdy se projeví třeba i zápal plic, je zapotřebí hospitalizace na infekčním oddělení. Nejvíc ohroženou skupinou jsou lidé s oslabenou imunitou a senioři.

Jaké jsou hlavní příznaky nákazy koronavirem?

Příznaky jsou podobné jakékoli jiné respirační viróze. Takže to začíná teplotou, únavou, někdy se vyskytnou bolesti svalů, kašel, případně rýma. Ale hlavně ten kašel a dušnost.

Jak se chovat, když mi není dobře?

Pokud na sobě člověk pociťuje známky onemocnění, tak si může vzít nějaký lék na tišení příznaků. Něco proti bolesti nebo proti horečce a odpočívat. Druhý den pak kontaktovat svého obvodního lékaře nebo krajskou hygienickou stanici a objednat ses k vyšetření.

Co jsou to vlastně koronaviry?

Skupina virů, která se vyskytuje u zvířat. Některé z nich získaly schopnost způsobovat onemocnění u lidí, dříve byla známa onemocnění se závažným průběhem například SARS nebo MERS. Šlo o onemocnění, která se šířila z člověka na člověka poměrně vzácně. V prosinci 2019 získal koronavirus novou schopnost, a to šířit se z člověka na člověka lehce, kapénkovou cestou. Tento nový koronavirus dostal označení SARS-CoV-2 a způsobuje onemocnění, které nazýváme Covid-19.

Jaké konkrétně způsobuje koronavirus potíže?

Přenos je vzdušnou cestou, kapénkovou infekcí. Potíže jsou velmi podobné chřipce nebo jinému respiračnímu onemocnění. Někdo má průběh velmi lehký, který je skoro neznatelný. Krátkodobá únava, kašel a rýma. U někoho dojde k zápalu plic a k dechové nedostatečnosti. Pak se přistupuje k doplňování kyslíkem případně k řízenému dýchání, u těch nejtěžších případů.

Pozná nemocný, že se jedná právě o tento virus? Mělo by smysl plošné testování seniorů?

Nepozná, je nutné se nechat otestovat. Ale testování nelze provádět všem, musíme jednotlivé případy indikovat. Testovat všechny, i zdravé smysl nemá. Testují se osoby, které projevily příznaky onemocnění nebo se ví, že byly po určitou dobu v kontaktu s nemocným, a že u nich mohlo k nákaze dojít, ale i zde by bylo vhodné to vyšetření provést s časovým odstupem, protože musí proběhnout nějaká inkubační doba.

Má cenu se jít testovat preventivně, když se člověk „necítí dobře“?

Zásoba odběrového materiálu a ingrediencí v laboratořích, které se při testování využívají, není nekonečná, tak testování není možné provést všem a to ani samoplátcům.

V krajských nemocnicích Ústeckého kraje, funguje pět testovacích míst. Co potřebují lidé, aby se tam mohli přijít otestovat?

Zdravotníci budou chtít od nás u jednotlivých případů epidemiologickou indikaci, tu zdravotní si zjistí sami. Děláme to tak, že se nám lidé ozývají telefonicky a během rozhovoru zjišťujeme, zda mají cestovatelskou anamnézu nebo kontakt s nemocných, tak je napíšeme na seznam, který předáváme zdravotníků, kteří odběry provádí. Pak se dozvíme ty pozitivní a naší prací je vyhledat kontakty rodinné, pracovní, sportovní. Tyto kontakty pak přidáme na seznam lidí určených pro testování.

Pokud někdo onemocní, jak probíhá léčba?

Stejně jako u ostatních viróz, které způsobují infekci cest dýchacích je léčba symptomatická. Takže můžeme pomocí léků nebo studených zábalů snižovat teplotu. Doplňujeme tekutiny, vitamíny, dodržujeme klidový režim. U těch nejtěžších případů se přistupuje k doplňování kyslíkem případně řízenému dýchání.

Jak se pozná, že se pacient z koronaviru úplně vyléčil?

Po nějaké době onemocnění, se provádí testování na přítomnost koronaviru. Pokud vyjdou výsledky negativně a odběry byly provedeny ve správném časovém odstupu, tak je možno člověka prohlásit za bezinfekčního a je mu ukončena povinná izolace. Je pravděpodobné, že se lidé cítí zdraví už déle, ale musí být izolováni, dokud nebudou neinfekční.

Co mají lidé dělat, aby se co nejvíce nákaze vyvarovali?

Důsledně dodržovat hygienu, mýt si ruce a nezapomenout na desinfekci. Důležité je používaní roušek, tou si chránit nos a dutinu ústní.

Takže nošení roušek, šátků je účinné?

Určitě, i když to není speciální rouška nebo respirátor, tak to účinné je. Každá ochrana dutiny ústní a nosní snižuje infekční dávku, a čím nižší je infekční dávka, tím je průběh onemocnění lehčí.

Máte nějaká doporučení pro seniory? Třeba nevycházet ven vůbec?

Pro krátkou procházku, do lesa, na zahradu nebo do parku bych určitě byla. Protože pohyb udržuje lidi v kondici. Ale určitě se vyhýbat místům s vyšší koncentrací lidí a při nákupu nebo nutné cestě do lékárny opravdu použít nějaký ochranný prostředek, i kdyby to měl být jen šátek. A využívat pro nákupy jim určený čas.

Dá se tedy říci, že stejně jako u chřipky, je průběh nákazy koronavirem horší u seniorů, oslabených a jinak nemocných lidí?

Určitě ani, k těžkému průběhu onemocnění a případnému úmrtí dochází u osob chronicky nemocných, kteří se léčí i na další onemocnění.

Hrozba šíření koronaviru v domovech pro seniory. Jsou opatření vlády dostatečná?

Dostatečná by určitě byla, pokud by se ve všech domovech pro seniory podařilo je beze zbytku naplnit, což není úplně jednoduché, vzhledem k prostorovým a časovým možnostem a taky co se týče personálního vybavení. Ale kdyby se to vše podařilo, tak to možné je.

Existuje proti nákaze nějaká prevence? Dá se nějak chránit?

Je to jako u jiných infekčních onemocnění. Otužovat zdravé tělo a udržovat zdravý duch J Samozřejmě doplňovat vitamíny, jíst zdravěji, nezanedbávat pohyb, nekouřit a nepít nadměrné množství alkoholu.

Napište první komentář

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zobrazen veřejně.


*