Elán, výdrž, nadšení i energii závidí dvaasedmdesátileté Chomutovance o dost mladší ročníky. Není divu, protože Dagmar Knížetová se vrátila na stará kolena ke své velké sportovní lásce z dětství, kterou je krasobruslení. A teď slaví úspěchy na tuzemské i mezinárodní scéně.
S krasobruslením jste začala v útlém věku a skončila v pubertě. Nedávno jste znovu začala, co vás k tomu vedlo?
Začala jsem ve čtyřech letech, kdy mě maminka přivedla na zimní stadion v Chomutově a dala mě zapsat do krasobruslařského oddílu. Kde jsem krasobruslila do svých šestnácti, sedmnácti let. Pak přišla puberta, nebyl žádný trenér a tak jsem se rozhodla krasobruslení ukončit a začala jsem se věnovat společenskému tanci. Po padesáti letech jsem navštívila krasobruslařský klub v Chomutově a poprosila jsem o členství v klubu.
Kde a jak často trénujete?
Dnes trénuji v chomutovském krasobruslařském klubu pod vedení Martiny Jelínkové, a trénuji dle volného času. Někdy mám čas pouze jednou týdně, to je během podzimních měsíců, kdy učím taneční kurzy, ale na jaře mám více času, tak to někdy vyjde i třikrát v týdnu. Když mám před závody, tak se snažím jít na ledovou plochu vícekrát v týdnu.
Je to jiné než zamlada? Bolí to víc?
Normální bruslení se nezapomíná, jen po těch letech máme jinde těžiště, tak to bruslení je trochu jiné. Technika šla hodně dopředu jako u všech sportů, a tak se musím i něco nového naučit. Jde to pomalu, ale snažím se. Pokud člověk si po tak dlouhé odmlce namůže svaly a ty trochu bolí. Jinak se pochopitelně snažím moc nepadat. My smíme skákat jen jednoduché skoky, takže ty pády moc nemám a navíc nebolí.
V jaké kategorii závodíte?
Dnes závodím v kategorii Adult B. Tato kategorie se v České republice nerozděluje podle věku od-do. Je to kategorie od 15 let do nekonečna. Navíc se ani nerozděluje na dívky, ženy a chlapce. Je to jen jedna kategorie. Dnes už nikdo nechce ve vyšším věku s těmito dívkami a chlapci závodit, tak jsem tu pouze já, jako nadšenec, který se chce krasobruslení věnovat. V zahraničí je to jiné, tam jsme rozděleni podle věku vždy po 10 letech. Skupina, ve které já závodím je 69+ až nekonečno. V zahraničí závodím ve Volné jízdě a Artistic. Protože to jsou Světové závody, tak moje soupeřky jsou z Ameriky, Kanady, Nového Zélandu, Austrálie či Švýcarska.
Kterých úspěchů si ceníte nejvíce?
Já cením každého úspěchu, ať už u nás nebo na světových závodech v zahraničí. Přiznám, že ty světové závody jsou pro mě významnější. Každý rok se pořádají závody v Berlíně, ve Slovinsku, v Polsku a dále v Obersdorfu pod názvem International Adult Fugure skating Competiton. Jednou za čtyři roky to jsou Winter World Masters Games, které jsem v roce 2020 zažila v Rakousku Insbrucku, kde jsem byla na 1. místě ve Volné jízdě a v Artistic jsem byla na 2. místě. Celkem z devíti závodnic. V lednu 2024 jsem tyto světové hry navštívila v Italii v Bormiu, kde jsem se v obou závodech umístila na 1. místě, tam nás závodilo v každé kategorii pět závodnic. V letošním roce se už v dubnu konají třetí mezinárodní závody v Mariánských lázních, a v květnu se uskuteční 18. ročník závodů v Obersdorfu. Zmínit musím i můj další úspěch. Byla vyhlášena jako nejúspěšnější Sportovec Chomutova roku 2023 v kategorii Masters.
Dají se srovnat třeba podmínky, podpora, zázemí v tomto sportu tehdy a nyní?
Podmínky se srovnat moc nedají. Když jsem začínala, tak ještě nebyl stadion přikrytý a rodiče museli chodit s námi, odhrabat sníh z ledové plochy, abychom mohly jezdit povinné cviky a volné jízdy. Dá se říci, že jsme ve všech městech měli všichni stejné podmínky. Trenérů bylo dostatek, ale jen pro začínající krasobruslaře. Nás trénovali trenéři z Ústí nad Labem a Litvínova. Z Prahy k nám jezdila Marta Čadková a Jana Svobodová, které k nám dojížděly jedenkrát v týdnu. Později zde velmi dobře trénoval Zdeněk Suchopárek, Slávka Heřmánková a Karel Pátek, ale ty, už jsem já nezažila.
Sršíte energií. Prozradíte, jak se udržujete v kondici a čím si udržujete dobrou náladu?
Energie, s tou je to trochu složité. Když jsem musela odejít do důchodu, tak jsem byla velmi zklamaná a trvalo mi dost dlouho, než jsem si našla režim den. V té době jsem se začala zajímat právě o to krasobruslení. Pohyb mi dává zpětnou vazbu. Když přijedete ze závodů, kde závodíte s patnáctiletými dívkami a vyhrajete, tak to mi dodá tolik energie, že z toho žiji celý týden. A pak už třeba zase jedu na další závody, a tak pořád dokola. Dále mám velmi dobrou partu manželských tanečních párů, kteří ke mně chodí tančit již několik let. I oni mi dávají hodně energie.
Musíte dodržovat životosprávu?
Samozřejmě, že se snažím žít tak trochu zdravě a hlavně se nepřejídat. Občas jdu na procházku s kamarádkou. Snažím se udržet si svou váhu a nepřibírat.
Vaše profese ale není od krasobruslení úplně vzdálená. Jste taneční mistryně. Jak jste se k tancování dostala?
Když jsem skončila s krasobruslením, šla jsem se zapsat do tanečního kroužku, který vedl Stanislav Gráf, a začala jsem tančit. Potom jsme s manželem začali závodit ve standardních a latinských tancích. Přihlásili jsme se na konzervatoř, tu jsme zdárně dokončili a postupně jsme spolu začali vést taneční kurzy pro mládež a dospělé, já učím dodnes.
Je o taneční kurzy mezi mladými zájem? Je společenský tanec populární?
Zatím se do tanečních mládež hlásí, ale zájem je menší. Už to není o seznamování se, ale je to o tom, že se přihlásí jako taneční páry. Taneční si myslím patří k životu. Mládež by měla taneční navštěvovat a naučit se základy jednotlivých tanců, tak jako se naučila jezdit na kole, lyžovat, plavat, sjíždět vodu a jiné sporty. Je to v životě velmi důležité umět se chovat k ženě, dámě, ale i k ostatním. Člověk nikdy neví, kdy se mu to bude hodit.
Co ráda děláte, když nebruslíte nebo neučíte tanec?
Moc volného času nemám, protože chodím pomáhat učit bruslit, jak malé děti, tak i dospělé. Krasobruslařský klub pořádá kurzy pro dospělé a tak se jim věnuji také. V podzimních měsících hodně učím společenské tance pro mládež i pro dospělé. Také se musím trochu věnovat zahrádce a okolí svého domu, takže práce je dost.
Jste hodně aktivní. Jak vlastně relaxujete? Umíte to?
Ve svém věku se snažím trochu odpočívat, aby mi ta energie dlouho vydržela. Plány do budoucna moc nemám, pro mě je velmi důležité být zdravá, abych se mohla sama o sebe postarat a ještě dlouho sportovat.
