V Předlicích se narodila, do školy chodila pěšky, začínala s gymnastikou, do velké atletiky ji vytáhl učitel Jiří Hynek. Na přespolních bězích porážela kluky, na atletických oválech milovala osmistovku. Vytvořila sedmadvacet republikových rekordů, vrcholem její dlouhé sportovní kariéry byla účast na OH v Římě. Do Trmic docházela ke Kastnerům na plesy, v převleku čerta vítala Vánoce, na Miladě fandila těm nejmenším.
Doma má stovky medailí z různých závodů, nejen výstřižky z novin dokládají, že znala osobně Emila Zátopky, Bohumila Němečka, Jarmilu Kratochvílovou, Věru Čáslavskou a další osobnosti našeho sportu. Letos na každoroční setkání olympioniků nepojede, vzpomínková akce se měla uskutečnit v Praze 12. listopadu, zákeřný covid ji zrušil. Byla by tam nejstarší sportovkyní, 4. prosince oslaví devadesátku. „Starší je pouze vytrvalec Kantůrek,“ potvrdila s úsměvem paní Bedřiška a hned přidala vzpomínku na první závod v gymnastice.
„Trénovala jsem ve školní tělocvičně v Předlicích, najednou mi pan Hynek oznámil, že jsem byla vybrána na dorostenecké závody do Kolína. Pokazila jsem prostná, ale pětiboj jsem dokončila. Tenkrát tam vyhrála Eva Bosáková, budoucí gymnastická hvězda,“ vysvětluje pamětnice. Vyprávět umí, dalo by to na pěkně tlustou knihu. Úžasná dáma, skromná sportovkyně, bojovnice za slušnost. Děkujeme!
Miroslav Vlach